Rusko je dlouhodobá hrozba pro Evropu, kdo si sedne s Putinem, je naivní. Celou ekonomiku přestavěl na válku, varuje Rutte

Mark Rutte stál 10. září 2026 na pódiu výroční konference vedoucích německých zastupitelských úřadů po boku ministra zahraničí Johanna Wadephula a mluvil jazykem, který v diplomatických kruzích bývá vzácný svou přímostí. Rusko není jednorázová krize, kterou vyřeší jedno příměří nebo jedno podání ruky. Je to dlouhodobá hrozba. A kdo si myslí, že stačí si sednout s Putinem a problém zmizí, je naivní. Takhle ostře šéf Aliance zarámoval situaci, ve které se Evropa nachází, a ze které se podle něj jen tak nedostane.

Ekonomika soustředěná na válku

Rutteho varování se neopíralo jen o frontové zprávy z Ukrajiny. Šlo mu o něco hlubšího: o strukturu, kterou si Moskva vybudovala. Ruská ekonomika je podle jeho slov soustředěná na obranu a válečné přípravy. Nejde o dočasný válečný režim, ale o systémovou přestavbu, která Kremlu umožňuje udržovat tlak na Západ v horizontu let.

Přesná čísla o podílu ruského HDP směřujícího do zbrojení Rutte v Berlíně neuvedl a NATO je k tomuto vystoupení nezveřejnilo. Ale samotný fakt, že Aliance plánuje svou odpověď v rámci sahajícím až do roku 2035, mluví jasně. Kdyby šlo o epizodu, nepotřebujete desetiletý plán. Potřebujete ho tehdy, když protivník přestavěl celý svůj stát tak, aby mohl vést konfrontaci dlouhodobě, vojensky, ekonomicky i hybridně.

Naivita bez síly v zádech

Rutteho výrok o naivitě nemířil proti diplomacii jako takové. Nemířil ani proti konkrétním politikům, v berlínském vystoupení nikoho nejmenoval. Mířil proti představě, že osobní kontakt s Putinem automaticky odstraní bezpečnostní problém, který NATO považuje za strukturální.

„Je to dlouhodobá záležitost. Je to hrozba. Nemůžeme být naivní,“ shrnul to podle živého přepisu Guardianu. Jednání s Moskvou nejsou zakázaná. Ale bez odstrašení, bez průmyslové kapacity a bez realistického pohledu na ruské cíle jsou jen politickým přáním. Rusko chce Západ rozdělit, zastavit pomoc Ukrajině a dál tlačit na Evropu hybridními prostředky, sabotážemi, kyberútoky, dezinformacemi. Samotné „sednutí si“ nic z toho nezmění.

Evropa musí přestat spoléhat na Ameriku

Druhá osa Rutteho berlínského vystoupení byla praktická a v jistém smyslu ještě důležitější. Bezpečnost není něco, co mají Spojené státy dělat za Evropu, ale s Evropou. Ta věta zní jednoduše, její důsledky jsou obrovské.

Německo Rutte vyzdvihl jako příklad obratu: Berlín plánuje dosáhnout 3,5 % HDP na jádrovou obranu už do roku 2029, tedy šest let před aliančním termínem. Wadephul do stejného rámce vložil i domácí rozměr, po nedávném incidentu v Lipsku mluvil o tom, že ruská hrozba „dorazila až domů“.

Po summitu v Haagu pracuje NATO se závazkem směřovat do roku 2035 k celkovým 5 % HDP na obranu a bezpečnost, z toho minimálně 3,5 % na jádrové obranné výdaje. Zbývajících 1,5 % má pokrýt infrastrukturu, zásoby, energetickou odolnost a kyberbezpečnost.

Co to znamená pro Česko

Česká republika má pro rok 2026 rozpočtované celkové obranné výdaje ve výši necelých 185 miliard korun, tedy zhruba 2,06 % HDP. Dvě procenta, která ještě nedávno vypadala jako ambiciózní cíl, jsou dnes pouhé minimum starého období.

Podle českého ministerstva obrany má Česko růst čistě obranných výdajů k 3 % HDP v roce 2030 a k 3,5 % do roku 2035, plus další prostředky na širší bezpečnostní odolnost. Pro srovnání: Estonsko už v roce 2025 vydávalo 3,38 % HDP, Dánsko 3,22 %. Česko má co dohánět a Rutteho berlínský vzkaz říká, že čas na dohánění se krátí.

Pro běžného Čecha to neznamená paniku. Znamená to přijetí faktu, že bezpečnost bude dlouhodobě dražší a viditelnější součástí veřejných rozpočtů, od armádních nákupů přes ochranu kritické infrastruktury až po kybernetickou obranu. Rutteho slova z Berlína nejsou výkřikem do tmy. Jsou popisem nové bezpečnostní normy, se kterou bude Evropa žít minimálně příští dekádu.