Pákistán znovu bombarduje Afghánistán, mrtví jsou i civilisté. Konflikt může vyeskalovat v novou válku

Nálet přišel po téměř tříměsíční pauze, během níž se zdálo, že nejhorší fáze přeshraničního napětí opadla. Jenže vzorec, který se letos opakuje od února, je vždy stejný: Pákistán udeří, Kábul protestuje, napětí na chvíli klesne, a pak přijde další salva. Právě tento cyklus už jednou v roce 2026 přerostl v otevřené boje, jaké obě země nezažily celé roky. Zářijový úder ukazuje, že spirála se znovu roztáčí.

Co se stalo v noci na 21. září

Pákistánské vzdušné síly zasáhly nejméně dvě afghánské provincie. V oblasti Patan v okrese Nurgal v Kunáru dopadla střela na dům Noora Ahmada. Podle AP a mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) zahynuli tři civilisté: Ahmad, jeho manželka a dcera. Další čtyři členové rodiny utrpěli zranění. V provincii Paktíka, v oblastech Rakha a Tor Kandi v okrese Barmal, byly podle afghánských zdrojů zničeny obchod a neobydlený dům.

Afghánské ministerstvo zahraničí si ještě téhož dne předvolalo pákistánského chargé d’affaires. V oficiálním prohlášení označilo zásah za porušení suverenity a odmítlo tvrzení, že bezpečnostní incidenty v Pákistánu mají původ na afghánském území. Islámábád v prvních hodinách k úderu mlčel, což odpovídá jeho osvědčené taktice: nejprve ticho, poté mediální rámec „precizní protiteroristické operace“.

Proč „znovu“: chronologie roku 2026

Zářijový nálet není anomálie. Je to nejméně šestý doložený pákistánský vzdušný úder na afghánské území za sedm měsíců:

• 21.–22. února: Nálety v provinciích Paktíka, Nangarhár a Chóst. Afghánistán odpověděl rozsáhlou přeshraniční odvetou v šesti pákistánských provinciích; poprvé za mnoho let šlo o oboustranný otevřený boj.
• 27. února: Pákistán rozšířil údery hlouběji do Afghánistánu, zasaženy byly oblasti u Kábulu, Kandaháru a Paktíji.
• 27. dubna: Zásah univerzity v Kunáru.
• 10. června: Údery v Chóstu, Kunáru a Paktíce.
• 28.–29. června: Pákistán přiznal „precizní údery“ na tři cíle v Paktíji, Paktíce a Kunáru. Ministr informací Attaullah Tarar je rámoval jako zásah proti TTP a Džamáat ul-Ahrár.
• 21. září: Poslední doložený nálet po téměř tříměsíční pauze.

TOLOnews napočítalo více než deset pákistánských náletů za pět měsíců. Každý z nich provázelo totéž schéma: Islámábád mluví o likvidaci teroristů, Kábul ukazuje trosky civilních domů.

Proč hrozí eskalace v něco většího

Klíčem k pochopení rizika je únor a březen 2026. Tehdy přeshraniční úder přerostl v nejrozsáhlejší afghánsko-pákistánský vojenský střet za řadu let. UNICEF k 17. březnu evidoval 76 zabitých civilistů, 213 zraněných a zhruba 115 tisíc nově vysídlených lidí jen na afghánské straně. Obě armády operovaly na území protivníka současně.

Spor, který za tím stojí, je strukturální a nevyřešený. Pákistán obviňuje afghánský Tálibán, že na svém území toleruje zázemí Tehríku Tálibán Pákistán (TTP), organizace, která provádí útoky uvnitř Pákistánu. Kábul to odmítá. Ani čínská kyvadlová diplomacie v březnu, ani rozhovory v Urumči v dubnu nedokázaly odstranit jádro sporu. Mezinárodní mediace (Čína, Katar, Turecko) zatím funguje jako tlumič, ne jako řešení.

Bezprostřední spouštěč posledního náletu naznačuje časová souslednost: tři dny před zářijovým úderem zaútočili ozbrojenci na policejní komplex v pákistánském Kohatu. Pákistánská státní média tvrdila, že sebevražedný útočník byl Afghánec. Nezávislé ověření chybí, ale pro Islámábád to stačilo jako politické zdůvodnění dalšího zásahu za hranicí.

Humanitární cena a asymetrie konfliktu

Největší břemeno nesou civilisté v afghánských příhraničních provinciích. Opakované nálety zasahují obytné domy, obchody, zdravotnická zařízení i školy. Podle EUAA boje s Pákistánem poškozují infrastrukturu země, která z Pákistánu dovážela přes 70 % používaných léků. Přerušení zásobovacích tras tak dopadá i na nemocnice stovky kilometrů od frontové linie.

Vojenská asymetrie je přitom obrovská. Pákistán disponuje jednou z největších armád světa, moderním letectvem a jadernými zbraněmi. Afghánistán pod vládou Tálibánu nemá funkční letectvo ani protiletadlovou obranu srovnatelné úrovně. Únorová afghánská odveta (pozemní přeshraniční útoky) ukázala, že Kábul není bezbranný, ale v konvenčním střetu dlouhodobě neobstojí.

OSN počítá mezi dubnem a prosincem 2026 s téměř 2,7 milionu afghánských navrátilců z Pákistánu a Íránu. Ti se vracejí do země, kde podle UNICEF potřebuje humanitární pomoc 21,9 milionu lidí. Každý další nálet tuto křehkou rovnováhu dál narušuje.

Co to znamená pro Evropu

Přímý bezpečnostní dopad na Česko je omezený; české zahraniční mise v roce 2026 směřují na Slovensko, do Pobaltí, na Balkán, do Iráku, na Sinaj a do Mauritánie, nikoli do Afghánistánu. Nepřímý dopad ale existuje: destabilizace afghánského pohraničí živí extremistické sítě a zvyšuje migrační tlak. Zatím se to v evropských číslech neprojevuje skokem; EUAA v prvním pololetí 2026 zaznamenala u afghánských žadatelů o azyl v EU meziroční pokles o 7 %. Pokud ale eskalace přeroste únorový scénář, může se to změnit rychle.

Afghánsko-pákistánský konflikt není nová válka. Je to stará válka, která se v roce 2026 vrátila v nové intenzitě. Zářijový nálet po tříměsíční pauze ukazuje, že mechanismus eskalace zůstává neporušený, a nikdo zatím nenašel způsob, jak ho zastavit.