V lidské historii byla atomová zbraň proti lidem použita jen ve dvou případech. Následky jsou tak devastující, že to již naštěstí nikdo nikdy nezopakoval.
Výbuch jaderné zbraně může v mžiku ukončit tisíce lidských životů a další tisíce v následujících letech. Hlavně v době studené války se lidé učili, jak se zachovat, pokud by v jejich blízkosti nějaká atomová bomba vybuchla. Popravdě řečeno, šlo jen o obecné rady, které by stejně mnohým z nich život nezachránily. Zkrátka to není možné. I proto se nejspíše jinak neústupné Japonsko po zničení dvou měst raději rozhodlo kapitulovat.
Jaderná zbraň zabije statisíce lidí
Dvě jaderné pumy, které Spojené státy 6. srpna 1945 svrhly na Hirošimu a o tři dny později na Nagasaki, byly podle dnešních měřítek dokonce malé. Přesto v prvním okamžiku usmrtily téměř 200 tisíc lidí. Další tisíce zemřely v následujících dnech a letech. Jiní lidé se až do své smrti potýkali se zdravotními následky, které na nich jedna z explozí zanechala. Ale ukazuje se, že i přes to se dá za určitých okolností přežít.
Co se při výbuchu děje? Asi 35 procent energie se uvolní ve formě zeleného záření. Jeho rychlost je shodná téměř s rychlostí světla. První, co člověk zaznamená, je jasný záblesk. Tak jasný, že může způsobit dočasné nebo úplné oslepnutí. Často nepomůže ani zavřít oči. U větších zbraní záblesk oslňuje i ve vzdálenosti 75 kilometrů. Světlo je následované přílivem intenzivního tepla. Přímo v epicentru mohou teploty dosahovat 300 tisíc stupňů Celsia. To je 300krát tolik, než je teplota v kremační peci.
Popálení hrozí na kilometry daleko
Lidské tělo se tedy v okamžiku rozloží na základní prvky a nic z něho nezbude. V Hirošimě bylo vše v okruhu asi 1,5 kilometru srovnáno se zemí. Samozřejmě čím dál jste od výbuchu, tím pravděpodobněji přežijete. Ve vzdálenosti tří kilometrů budete mít u takové exploze jako v Hirošimě smrtelné popáleniny třetího stupně. I po více než 15 kilometrech ještě hrozí popáleniny prvního stupně. Život vám může zachránit, ale samozřejmě jen ve větší vzdálenosti, bílé oblečení. To je schopné, na rozdíl od tmavého, část tepla odrazit.
Jaderná exploze také obrovskou silou vytlačuje vzduch z okolí epicentra výbuchu. Tato tlaková vlna může mít ve vzdálenosti do jednoho kilometru od epicentra rychlost až 750 kilometrů v hodině a doslova s sebou bere vše, co jí stojí v cestě. Lidské tělo by takovou rychlost teoreticky bylo schopné přežít, ale ne budovy kolem. Proto vás nejspíše usmrtí letící trosky. Některé pevné zdi, třeba bankovní trezory, v japonských městech odolaly. Lidé za nimi ale byli strašlivě popálení.
I když přežijete, bude krajina kolem vás vypadat jako z hororového filmu. Prakticky zde budou jenom sutiny. A neviditelná radiace, která bude pronikat do vašeho těla. Následky jsou různé, záleží na obdržené dávce. Během dní až týdnů můžete zemřít na totální selhání organismu. Můžete mít i mírnější příznaky jako vypadání vlasů, zažívací potíže nebo bolesti hlavy. Radiace snižuje počty krvinek, takže se vám budou hůře hojit rány. A v budoucnu je u vás mnohem větší pravděpodobnost výskytu zhoubného nádorového onemocnění.
Bylo použití atomových bomb proti Japonsku správné?