Šestice nejmocnějších pozemních armád světa, které ve své době výrazně ovlivnily dějiny

O tom, kdo vyhraje nějaký válečná konflikt, v drtivé většině případů rozhoduje síla pozemní armády. Vlastně v lidské historii je zaznamenaný jen jediný konflikt, který byl více závislý na síle námořnictva a letectva než na pozemních silách. Tím byla válka v Pacifiku za druhé světové války. Ale i zde pozemní síla hrála významnou roli. A jaké byly nejsilnější armády historie? Tohle je šest z nich.

Římské legie

Římská říše byla na svých počátcích jen obyčejným státem na území Itálie. Během několika set let ale dobyl obrovská území na třech kontinentech. Jenom díky své armádě a pověstným legiím. Ty se vyznačovaly neobyčejnou houževnatostí, schopností se po porážce vrátit a bojovat znovu. A také se přizpůsobit okolnostem, což se ukázalo v punských válkách s Kartágem, kdy byl Řím ještě slabý. Z legií vyrostla armáda, která neměla obdoby.

iZdroj fotografie: Matthias Kabel / Creative Commons / CC BY-SA

Její základ tvořili motivovaní profesionální vojáci. Po službě trvající 25 let měli šanci na získání půdy a bohatství. Vojáci byli neustále trénováni pro boj ve formacích a dalších taktikách, což jim poskytovalo velkou výhodu. Římské armáda měla i štěstí, že v jejím čele stanulo mnoho velitelů, kteří byli skvělými taktiky. Dokázali využít předností svých sil, kvalitní výzbroje a vysoké mobility, kterou se oproti soupeřům vyznačovaly.

Mongolská armáda

Když na začátku 13. století začali Mongolové se svými výboji, měli k dispozici maximálně milion mužů. Přesto si zakrátko dokázali podmanit rozsáhlá území v Asii i Evropě. Často přitom porazili soupeře, který byl početně několikanásobně silnější. Ale díky nomádskému způsobu života se Mongolové dokázali velmi rychle přesouvat na obrovské vzdálenosti a tím soupeře zaskočit. Navíc zakladatel říše Čingischán byl bezesporu skvělý taktik.

iZdroj fotografie: Mark Cartwright / Creative Commons / CC BY-SA

Síla mongolské armády byla založena na jejím jezdectvu. Každý z voják měl několik koní, které mohl střídat a udržet je tak dlouhou dobu svěží. Mongolové byli vyzbrojeni luky, ze kterých uměli přesně střílet i za jízdy, což jim poskytovalo výhodu proti pěchotě. Používali jakousi taktiku bleskové války. Zároveň byli pověstní svou krutostí a velké ztráty, které působili nepřítelům, tak skvěle dokázaly zastrašit ty budoucí.

Osmanská armáda

Jedním z nejmocnějších států světa od 15. do 19. století byla bezesporu Osmanská říše ovládající velká území Blízkého východu, Evropy a severní Afriky. V roce 1453 dobyla Konstantinopol, na které si v minulosti vylámalo zuby mnoho soupeřů. Při svých výbojích se dostala až do středu Evropy a dvakrát byla s vypětím všech sil zastavena až u Vídně.

iZdroj fotografie: Badisches Landesmuseum / Public Domain

Ze začátku byla výhodou osmanské armády výzbroj. Proti svým soupeřům, kteří bojovali meči a středověkými zbraněmi, nasadila muškety a děla. Později se její síla opírala o speciálně vycvičené a loajální jednotky janičářů, kteří kupodivu nebyly tvořené přímo Osmany. Jednalo se o muže, kteří byli jako chlapci rekrutováni hlavně z křesťanského obyvatelstva Balkánu. Byli svému vládci bezmezně oddáni, ale to se změnilo na počátku 19. století, kdy byli rozpuštěni.

Německá nacistická armáda

Na konci 30, let dvacátého století německá armáda doslova šokovala svojí silou, která jí během několika měsíců umožnila si podmanit většinu Evropy. A dokonce se zdálo, že bude schopná obsadit i rozsáhlá území Sovětského svazu, jehož ozbrojené síly a lidské zdroje byly mnohem větší než ty německé. To vše se podařilo kombinací mnoha faktorů, ale především díky inovativní taktice zvané blesková válka.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Ta využívala kombinace nových technologií ve výzbroji a komunikaci s rychlostí, překvapením a velkou koncentrací síly na malém území. Také se spoléhala na úzkou spolupráci s letectvem, což tehdy nebylo běžné. Aby tato taktika mohla být efektivní, musela se opírat i o skvěle vycvičené vojáky, kterými ti němečtí bezesporu byli. I většina velitelského sboru kvalitami převyšovala své oponenty ve Francii, Velké Británii nebo Sovětském svazu. Porazit nacistické Německo se povedlo hlavně díky jeho nedostatečným zdrojům a pracovní síle.

Rudá armáda

Když v roce 1941 Německo zaútočilo na Sovětský svaz, byly jeho síly sice početně velké, ale neefektivní, špatně vycvičené a s nezkušeným velitelským sborem. Během relativně krátké doby, která si vyžádala řadu porážek a ztrát, se ale dokázaly přetransformovat ve velmi efektivní bojovou sílu. Zlom nastal při porážce německých vojsk u Stalingradi, kdy se Rudé armádě podařilo obklíčit celou německou šestou armádu.

iZdroj fotografie: Thomas Hedden / Public Domain

Dokázala využít některých svých výhod, jako byl tank T-34, a schopností několika velmi kvalitních velitelů. Po druhé světové válce zůstala ohromnou silou, která krom jaderných zbraní nad svými soupeři nijak nevynikala. Dokázala se ale opřít o ohromné lidské zdroje Sovětského svazu, které jí poskytovaly řadu výhod hlavně v počtech. Během příštích 40 let ale armáda oproti svých západním soupeřům v mnoha ohledech technicky a kvalitativně zaostala.

Americká armáda

Spojené státy se větší část své historie nepouštěly do velkých konfliktů. Výjimku byly první a především druhá světová válka, která americkou armádu velmi přetvořila. Vstup USA do druhé světové války pomohl na západě přenést iniciativu do rukou spojenců. Po jejím skončení se z americké armády stala hlavní síla, která měla bránit rozmachu komunismu ve světě.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

Ačkoli americké ozbrojené síly nebyly nikdy tak početné jako armáda Sovětského svazu, spoléhaly se na jádro mnohem lépe vycvičených vojáků. Velké prostředky také investovaly do nových zbraní a zavádění moderní techniky. Technologický náskok se posléze ukázal v roce 1991, kdy americká armáda tvořila hlavní část sil bojující proti irácké armádě vyzbrojené sovětskou technikou. Na další léta se pak USA staly jedinou světovou supervelmocí.

Znáte příklad nějaké další silné armády historie?

Zdroj: TheNationalInterest