První křížová výprava skončila masakrem v Jeruzalémě. Křižáci povraždili přes 40 000 civilistů, nešetřili ani křesťany

Když v roce 1095 papež Urban II., vyzval k dobytí Svaté země, asi nikdo netušil, co tím rozpoutá. Původně chtěl jen vyhovět žádosti byzantského císaře Alexiose. Část území jeho říše napadli a obsadili muslimští nájezdníci a bojovníci z Evropy mu měli pomoci. Výzva se uchytila nejen mezi rytíři, ale i mezi mnohými chudými. Cílem bojovníků nakonec bylo dobýt svaté město Jeruzalém.

Dobytá území měla získat Byzantská říše

První křížová výprava byla plná neshod. Byzantský císař po bojovnících z Evropy požadoval, aby mu složili slib věrnosti. Území, která měli dobýt, pak slíbili vrátit jeho říši. Postupem času ale rytíři na své sliby zapomněli. Postupovali přes dnešní Turecko až směrem k Jeruzalému, který se nakonec stal jejich cílem. Cestou jich mnoho zahynulo, jak v bitvách, tak na různé útrapy. K Jeruzalému se nakonec dostali v červnu 1099.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Křižáci byli hladoví a vyčerpaní, ale i odhodlaní. Nechtěli město dlouho obléhat a proto se rozhodli k útoku. První pokusy se nepovedly. Nakonec ze dřeva z rozebraných lodí postavili obléhací věže a hradby města 15. července překonali. To co následovalo, byl den trvající masakr a drancování. Většinu obyvatel města, odhadem 40 tisíc, bojovníci pozabíjeli. Obětí se stali nejen muslimové, ale i Židé nebo křesťané, kteří tu žili. Obyvatele i rozřezávali, aby se dostali k cennostem, které spolykali.

Prohřešek slavného anglického krále

V dalších obdobích křížové výpravy pokračovaly a nebyly o nic méně krvavé. Když se v roce 1187 podařilo muslimům Jeruzalém dobýt zpět, vypravila se roku 1189 do Svaté země třetí křířová výprava. Během ní křižáci pod vedením anglického krále Richarda Lví srdce v roce 1191 obléhali město Akkon. Obránci vedení Saladinem se nakonec vzdali a měli splnit řadu podmínek. Richardovi se zdálo, že podmínky plněny nejsou. Nechal před město vyvést 2700 muslimských zajatců, včetně žen a dětí, a nechal je popravit.

iZdroj fotografie: Pixabay

Výpravy na Blízký východ s proklamovaným cílem bránit svatá místa se nakonec protáhly na období dvou staletí. Na dobytých územích vznikaly křižácké státy, na které zase muslimové útočili. Křesťanům pak dorazily z Evropy čerstvé posily a kolotoč neustálých bojů a krveprolití neustával. Hrály v něm roli nejen nesmiřitelnost obou náboženství, ale i mocenské hrátky mnoha evropských panovníků, neshody o papežský stolec nebo zájmy v Byzantské říši.

Tušili jste, že křižácké výpravy neznamenaly jen obranu křesťanství, ale i masakry a mocenské hry?

Zdroj: Wikipedia, SmithsonianMag, Nejtemnější hodiny – 1976, The siege of Jerusalem crusade and conquest in 1099, Křížové výpravy ve světle soudobých kronik – 1982