Čína míří ke hvězdám: Testuje nový motor rakety na tuhé palivo, který je klíčem k cestě na Měsíc

Čína aspiruje i ve vesmíru po metách nejvyšších. Nyní překonala další velkou mez, která bránila jejímu rozletu. Vyvinula velkou nosnou raketu na tuhá paliva. Takový nosič otevírá Pekingu cestu nejen k větším vesmírným stanicím na orbitě Země, ale i cestu lodí s posádkou na Měsíc ba možnost cest sond na Mars. Je to hozená rukavice všem ostatním kosmickým velmocem v závodech v letech do vesmíru.

Velký skok

Raketový motor byl poprvé zkušebně zažehnut v úterý 19. října na testovacím polygonu poblíž města Xi’an na severu Číny a hořel 115 sekund, přičemž vytvořil obrovský sloup plamenů a výfukových plynů. Nový motor byl vyvinut Akademií technologií pro letecký a kosmický pohon na tuhé pohonné hmoty (AASPT), která patří Čínské společnosti pro leteckou a kosmickou vědu a techniku (CASC), hlavnímu dodavateli kosmických služeb v zemi.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Motor má průměr 3,5 metru a maximální tah 500 tun. Pohání jej 150 tun pevného paliva. V prohlášení CASC se uvádí, že se jedná o dosud nejvýkonnější raketový motor na tuhé palivo s největším tahem na světě, který byl v posledních letech vyzkoušen. Podle CASC se také osvědčilo několik špičkových technologií, včetně vysoce odolného pláště z kompozitních vláken, spalovací komory s integrálním odlitkem a naddimenzované trysky, což z něj činí vysoce pokročilý raketový motor.

Test na jedničku

„Testování je velmi úspěšné. Otestovali jsme všechny parametry včetně tahu 500 tun, který fungoval 115 sekund,“ uvedl Ren Quanbin, prezident AASPT. „Jsme na mezinárodní pokročilé úrovni v oblasti velkých raketových motorů na tuhé palivo. Dále budeme vyvíjet 1 000tunový raketový motor na tuhé palivo, který v budoucnu zajistí silnější tah pro čínské nosné rakety,“ řekl Ren televizi CCTV.

iZdroj fotografie: Alexej Ivanov / Creative Commons / CC BY

Podle společnosti CASC se očekává, že tento raketový motor bude používán s těžkými nosnými raketami, a bude splňovat různé požadavky na nosné rakety během vesmírných misí, jako je přistání na Měsíci s posádkou a průzkum hlubokého vesmíru. Čína již vyvíjí raketu Dlouhý pochod 9 a další velkou raketu pro vynášení astronautů na lunární mise s posádkou, přičemž ani jedna z nich zatím nemá nosné rakety na tuhé palivo.

Čína chce být ve vesmíru jedničkou

Čína v posledních letech dosáhla velkého pokroku v oblasti raket na tuhá paliva, včetně úspěšného vývoje a startu rakety Dlouhý pochod 11, která může startovat z pevniny nebo z moře. V prosinci 2020 také AASPT otestovala motor na tuhé palivo o průměru 3,2 metru. Nový motor je však mnohem větší a mohl by být přidán k nosným raketám a dodat jim dodatečný velmi silný tah.

iZdroj fotografie: China News Service / Creative Commons / CC BY-SA

 Mohla by jej také využívat komerční odnož CASC China Rocket, která vyvíjí rakety na tuhé palivo Jielong pro vynášení komerčních družic. Čína také plánuje vypustit svou první raketu, která kombinuje základní stupně na kapalné palivo s postranními boostery na pevné palivo. Dlouhý pochod 6A by mohl odstartovat do konce roku. CASIC, další gigantický čínský státní podnik podobný CASC a s vlastními kosmickými aspiracemi, rovněž vyvíjí malé a velké rakety na tuhé pohonné hmoty.

Jednoduché řešení

To přichází v době, kdy mnoho zemí a společností, včetně samotné Číny, vyvíjí opakovaně použitelné rakety na kapalné pohonné hmoty. Poté, co první stupně vykonají svou práci, mohou být motory těchto nových nosných raket znovu použity, aby navedly první stupeň zpět k přistávací ploše a aby provedly sestup s pohonem a vertikální přistání. Tímto způsobem lze rakety recyklovat nebo repasovat a znovu použít, což snižuje náklady na vypuštění.

Rakety na tuhé palivo však nelze řídit stejným způsobem a po zažehnutí hoří, dokud se nespotřebuje veškerá pohonná hmota. Jsou však jednodušší než kapalinové rakety a nabízejí své vlastní výhody v oblasti nákladů a výroby.

Nový čínský raketový motor na tuhé palivo Není to však největší ani nejvýkonnější motor na tuhé palivo, jaký byl kdy testován. V 60. letech 20. století společnost Aerojet vyvinula a zkušebně odpálila motor SL-260, přičemž „260“ znamená jeho průměr v palcích, tedy 6,60 metru. Byl navržen pro NASA, aby demonstroval možnost využití velkých SRM pro kosmický výzkum, ale nebyl použit.

Jaké má Čína šance v kosmickém závodu?

Zdroj: LiveScience