Speciálně vyzbrojená Dakota doslova chrlila oheň z oblohy. „Kouzelný drak“ byl zkázou Vietkongu

Za války ve Vietnamu se americká armáda setkala s tzv, „asymetrickým“ způsobem boje, na který nebyla připravená. Bojovníci Vietkongu nebo armády Severního Vietnamu často v noci útočili z džungle na základny Američanů většinou jen s lehkými zbraněmi stylem „en mass“. Měli velké ztráty, ale alespoň zpočátku byly takovéto útoky relativně úspěšné. Američané zjistili, že jim proti těmto nočním útokům chybí dostatečně efektivní protizbraň.

Dopravní letadlo coby létající kulometné hnízdo

Ve Vietnamu bývaly používány v té době dvoumotorové letouny C-47, především jako transportní letouny. Při nočních útocích Vietkongu začaly být využívány pro shazování světlic nad prostory bojů, aby bránící se američtí vojáci na útočníky dobře viděli. Pak ale padl nápad letoun vyzbrojit, aby mohl kromě shazování světlic poskytovat i palebnou podporu ze vzduchu.

Nejdříve se zkoušely kulomety cal .30, (Browning ráže 12,7 mm) ale brzy se přešlo na trojici rotačních kulometů M134 Minigun ráže 7,62 mm. Jeden byl umístěn v nákladových vratech a dva v okenních otvorech. Letoun byl označen AC-47 Spooky (A jako Attack), a dostal přezdívku, která se později ujala i jako oficiální název celé této kategorie letadel – gunship.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Na první denní misi letoun vzlétl 14. prosince 1964. Jeho první noční bojová mise, které byly jeho specialitou, se uskutečnila o několik dní později. Vietkong tehdy útočil na základnu speciálních sil v Tranh Yend. Letoun po přivolání kroužil 37 minut nad bojištěm, vypálil ze svých zbraní 4500 nábojů a shodil 17 světlic. Útok byl úspěšně odražen.

I další testy potvrdily velkou efektivitu „gunshipu“ při likvidaci nočních útočníků. Začátkem roku 1965 byl proto letoun AC-47 poslán do USA jako vzor pro úpravu a přestavbu dalších C-47. Po výcviku posádek o několik měsíců později již byla zřízena celá první letka těchto gunshipů.

Kroužil v malé výšce a chrlil střely

Letoun C-47 se k tomuto úkolu skvěle hodil. Jako pístový vrtulový letoun mohl letět relativně malou rychlostí naprosto stabilně poměrně dlouho. Z toho vycházela koncepce bojového nasazení AC-47. Po příletu do bojové zóny letadlo vyhodilo první světlici a pak kroužilo ve výšce zhruba 900 metrů rychlostí 300 kilometrů v hodině okolo ohniska bojů.

Jako původně transportní letadlo mělo dostatečnou nosnost, aby uneslo tisíce nábojů. Bylo to třeba. Jeden Minigun dokázal za minutu vychrlit až 6 tisíc střel. Protože každá pátá střela byla svítící, v noci to vypadalo, že letoun chrlí oheň v kruhu. Proto mu vojáci říkali Kouzelný drak (The Magic Dragon).

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Kulomety byly umístěné na levoboku, tedy na straně pilota. Ten měl v levém okně pilotní kabiny namontován zaměřovač, a byl to tedy on, kdo zbraně ovládal, přičemž mohl s nimi pálit jednotlivě nebo naráz. Na palubě letadla byli i střelci, ale ti zbraně většinou neovládali. Starali se hlavně o jejich hladký chod, bezproblémové fungování a zásobování střelivem.

Na standard letadel AC-47 nakonec bylo přestavěno celkem 53 kusů původních C-47, z toho jich bylo 41 nasazeno ve Vietnamu. Jen v roce 1965 odlétaly 277 misí, při kterých spotřebovaly 137 136 nábojů a shodily přes 2 500 světlic. Ve Vietnamu byly nasazeny až do roku 1969. Po jejich náletech zůstalo cca 5300 zabitých vojáků Vietkongu a stovky zničených jejich vozidel.

Po čtyřech letech intenzivního nasazování již vykazovaly známky opotřebení. Letectvo je ale už neopravovalo, v té době začalo v úloze gunshipů používat modernější letadla jako AC-130A Spectre či AC-119G Shadow. Zbylá letadla AC-47 ale byla a dosud jsou používána jinými letectvy. V 80. letech USA dvě dodaly do Salvadoru. Dosud je využívá třeba letectvo v Kolumbii, které je nasazovalo i proti drogovým kartelům.

Jak hodnotíte efektivitu letadel palebné podpory?

Zdroj: Warhistoryonline