Alianční jednotky musí pravidelně cvičit, aby byly schopné koordinovaných postupů. Musí se naučit překonávat jazykové ale i technické rozdílnosti.
Přes devět tisíc aliančních vojáků se v letošním roce zúčastnilo vojenského cvičení Namejs 2021. Šlo o největší letošní cvičení v této pobaltské zemi. Konalo se od 30. srpna do 3. října. Jeho součástí bylo i certifikační cvičení Silwer Arrow, kterého se zúčastnila zesílená pontotová četa Armády ČR, která v Lotyšsku působí.
Ženisté v roli pěchoty
Tentokrát se čeští ženisté představili v trochu neobvyklé roli. Nečekalo na ně žádné stavění pontonových mostů nebo zdolávání překáže. Museli prokázat své vševojskové schopnosti. Cvičení se tak účastnili v roli pěšáků, což je činnost, ve které jsou také trénováni. Museli tak působit třeba jako strážního zajištění logistického prvku v týlu sestavy.
Organizátoři pro vojáky připravili různé scénáře. Jedním z nich byl i dělostřelecký přepad. Pak hodnotili, jak se jednotka zachovala. Ale dostávali i další úlohy v roli takzvané sesedlé pěchoty. „Jednou v noci jsme dokonce dostali rozkaz posílit slovinské průzkumné družstvo, které střežilo levý bok sestavy eFP BG. Díky noktovizorům, kterými je každý voják vybaven, to pro nás nebyl problém,“ popsal jednu z úloh čety její velitel.
Úkoly pro jiné české jednotky
Cvičení v Lotyšsku se zúčastnili také tři čeští důstojníci, kteří zde působí v rámci štábu aliančního uskupení, a dva důstojníci 1. úkolového uskupení Litva, kteří se podílejí na protiletadlové obraně. Do Namejs 2021 se jinak zapojil i podpůrný prvek českého kontingentu. Krátce po Silver Arrow musel evakuovat základnu. Přesunul se do města Saldus vzdáleného 180 kilometrů. Zde zřídil záložní velitelské stanoviště a spojil se s Českem.
Jak často by se měla konat velká cvičení jednotek NATO?