Nadzvuková stíhačka MiG-23MF přelétla z Prahy do Kunovic. Čekalo na ni právoplatné místo v muzeu letecké techniky

Nadzvukové letouny sovětské výroby MiG-23MF sloužily od konce 70., do poloviny 90. let minulého století jako součást výzbroje tehdejšího československého letectva. V letectvu sloužil ve 4 různých verzích v celkovém počtu 70 kusů. Jednalo se o jeden z prvních letounů se schopností vzdušného boje za hranicí viditelnosti. Byl také jeden z nejvíce vyráběných stíhačů s měnitelnou geometrií křídel na světě, který do dnešního dne některé státy využívají.

Jeden z prvních letounů s měnitelnou geometrií křídel

MiG-23 byl sovětský lehký stíhací letoun třetí generací a jeden z prvních letounů, schopný měnit geometrii křídel. V praxi to znamenalo, že stíhač byl za letu schopen měnit úhel svých křídel a operativně tak reagovat na potřeby letu. Plně roztažená křídla byla nejefektivnější pro pomalý let, zatímco pro nadzvukovou rychlost bylo zapotřebí křídla zatáhnout do ostrého úhlu k trupu.

iZdroj fotografie: US military / Public Domain

Jeho konstrukce započala v roce 1970 v tehdejším Sovětském svazu, jako náhrada za předešlý MiG-21, který využíval například Severní Vietnam ve válce proti USA. Celkově bylo vyprodukováno přes 5000 letounů tohoto typu, a MiG-23 zůstává do dnešního dne součástí letecké výzbroje některých zemí světa. Byl určen k vybojování vzdušné nadvlády nad bojištěm a k přepadovému stíhání.

Přes 20 let sloužil v československém letectvu

Do Československa byl importován v roce 1978, pod značením MiG-23MF, který byl určen pro státy Varšavské smlouvy. V našem letectvu měl sloužit jako náhrada za již zmíněné MiG-21, ale vzhledem k nízkým počtům letounů, se tak nikdy zcela nestalo. Z výzbroje byl nakonec vyřazen ještě dříve, než některé zmodernizované „jednadvacítky“. V československém letectvu sloužil celkem ve 4 variantách, 2 stíhacích, 1 stíhací bombardovací a dvoumístné variantě pro výcvik pilotů.

iZdroj fotografie: Alan Wilson / Creative Commons / CC BY-SA

Celkově u nás fungovalo 70 letounů typu MiG-23MF, ve všech 4 zmíněných verzích. S rozpadem Československa, po roce 1992, nebyly MiG-23 v rámci rozdělení výzbroje předány na Slovensko. Proto po zániku federace sloužily všechny stroje až do jejich vyřazení v roce 1994 v českém letectvu.  

Bude vystaven v muzeu letecké techniky

Jeden z těchto stíhačů, MiG-23MF, s trupovým číslem 7184, sloužil na žatecké letecké základně, u 11. stíhacího leteckého pluku. Nalétal se celých 927 hodin a sloužil desítkám československých pilotů v Bechyni, Žatci a Českých Budějovicích. V roce 1996 byl převeden do majetku LOM PRAHA s.p. a roku 2002 byl převezen do areálu státního podniku v Malešicích.

iZdroj fotografie: Alan Wilson / Creative Commons / CC BY-SA

Jelikož se jednalo o důležitý prvek ve výzbroji našeho letectva, uzavřelo Letecké muzeum Kunovice s LOM PRAHA smlouvu o výpůjčce letounu. Podstatou smlouvy je pozemní převoz stroje z Prahy do Kunovic. Zde se stal unikátním exponátem letecké techniky ČR a reprezentoval žateckou leteckou základnu, na které sloužil. Díky tomu se letoun stane přístupný široké veřejnosti.

Jaký máte názor na leteckou výzbroj Československa?

Zdroj: MOCR, CSLA

Galerie