Mnoho lidí určitě slyšelo o pádu zimního paláce, kdy se moci v Rusku chopili bolševici a vše se rázem obrátilo vzhůru nohama. Začala komunistická vláda, trvající desítky let.
Bolševici si natropili problémy už tehdy, kdy vojáci v zimním paláci našli sklepy plné letitého a drahého vína. Během následujících několika dní si bolševičtí vojáci nakradli luxusní archivní vína z vinných sklepů, které se nacházely přímo v zimním paláci a lidem na ulici prodávali levnou vodku za pár drobných. Víno teklo proudem a dalo by se říct, že celé město bylo v „lihu“, dokud alkohol nedošel.
Nastala změna režimu
Celá akce vypadala spíše jako střídání stráží, než jako revoluce (odehrála se roku 1917). Dorazili ozbrojení revolucionáři a vojáci, kteří souhrnně prohlásili „Prozatímní vláda je sesazena. Nyní moc patří rolníkům a dělníkům reprezentovanými sověty.“ Bolševici byli vybráni lidmi z nižší sociální společnosti, kde měli silnou podporu svých „obdivovatelů“.
Vládě nepříliš loajální vojáci často měnili strany a v předvečer revoluce nezbyly Alexanderovi Kerenskému, šéfovi prozatímní vlády, skoro žádné jednotky. Následující ráno v šest hodin opustil Kerenský Petrohrad a vydal se shromáždit zbývající poctivé a oddané pluky z předních linií.
Pije celé město
Už když bolševici přišli, začalo se vše vymykat kontrole. Dav, kterému vojáci rozprodávali vodku, byl jako smyslů zbavený, začalo rabování, vykrádání obchodů s alkoholem, vykrádání bohatých domů. Nikdo se neohlížel na pravidla nebo zákony, každý si žil svým stylem a bolševici se tehdy marně snažili zastavit anarchii a veškerý přísun alkoholu do města.
K zimnímu paláci byl následně vyslán Leninův oddíl soudruhů, který vedl ostřílený komisař. Tento oddíl měl jediný úkol, a to hlídat jakýkoliv přísun alkoholu pro občany. Nedopadlo to tak, jak si Lenin představoval. Oddíl, který byl vyslán pro obranu města, před dalším přísunem lihovin, se sám pustil do prodeje alkoholu a jeho konzumace. Sám zkušený komisař za celou dobu nevystřízlivěl ani jednou.
A jak to vše skončilo?
Bitvu završili víceméně bez krve. Byla to zatím nejklidnější válka v dějinách Petrohradu. Jednou z obětí revoluce se stal nádherný letitý vinný sklep. Aby se zabránilo dalšímu opíjení, Antonov Ovseenko nařídil, aby byl sklep zničen. A tak vznikla legenda o tom, že během boje bylo prolito hodně krve. Nebyla to však krev, nýbrž víno tekoucí ulicemi a ve skutečnosti měla být krev prolita o něco později.
Celá revoluce proběhla mezi 7.-8. listopadem, jelikož byl ale podle Juliánského kalendáře 25. říjen, dostala událost název „Velká říjnová socialistická revoluce“. A tak skončila bitva o zimní palác v Petrohradu. Město se začínalo probírat z alkoholového opojení do bolestivé kocoviny a mezitím začíná další dlouhá éra komunismu a socialismu, která ještě dlouho neměla skončit.
A jak pohlížíte na velkou říjnovou revoluci vy?