Nejvěrnější přítel německého pěšáka, puška Karabiner 98k. Kvůli oblibě se nestíhala vyrábět

Puška Karabiner 98k byla nejvyužívanější zbraní v německé armádě za druhé světové války. Vycházela přitom ze staršího modelu a nestíhala se vyrábět.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Příchod moderních technologií v meziválečném období v mnoha případech překopal zažité pořádky vedení války. S častějším nasazením přepravních prostředků se transformovaly i pěchotní složky a tomu často podléhalo uzpůsobení jejich výzbroje. Ukázalo se, že ne vždy bylo potřeba nahrazovat věci, které fungovaly už ve Velké válce, což je vidět u pušky Mauser 98.

Stará láska nerezaví

Karabiner 98k vychází z pušky Gewehr 98, která byla standartní výzbrojí německé armády v první světové válce. Firma Mauser ji začala vyrábět v roce 1898, nicméně vzhled pušky existoval už rok předtím. I když se na pušku dalo spolehnout a vojáci si ji pochvalovali, provozní analýzy konané po roce 1918 dokázaly, že puška byla příliš dlouhá a rozměrná. Gewehry 98b, které se Němcům po odevzdání válečného materiálu podařilo uchovat, se tak v rámci modernizace modifikovaly na Karabiner 98b.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Voják Wehrmachtu s Kar 98k.

Slovo karabiner v němčině znamená karabina, nicméně nelze říct, že by Karabiner 98b obsahovala typické prvky karabiny. Jediné, co se změnilo, byla rukojeť závěru, čepy pro popruhy a schopnost využívání vylepšené munice. Zmatek mezi názvem originálu a novější verze nikdy nezmizel.

Vývoj války ovlivnil výrobu

Karabiner 98b se sice používala v celé válce, německá armáda ale v roce 1939 jako standartní pušky zvolila Karabiner 98k. Zkratka „k“ (kurz – krátký) u Kar 98 označovala, že puška měla kratší hlaveň než verze „b“. I tak ale nedosahovala platných rozměrů, aby mohla být označena jako karabina. Podle komerčního modelu Mauser se tyto pušky mezi válkami vyráběly v Československu, Belgii, ale i v Číně. Produkce německé verze odstartovala v roce 1935 a od té doby se vyráběla ve velkých počtech.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Dva vojáci Wehrmachtu před střelbou z pušek Kar 98k.

Kvalita výroby byla pochopitelně na excelentní úrovni, ale s blízkým koncem války rapidně klesala. Pušky tak potom měly dřevěný základ pouze laminován nebo byl tvořen z nekvalitního materiálu. Některé prvky jako držák bajonetu se úplně vynechaly.

Na výrobním vrcholu existovaly pro pěšáky libujících si v dodatečných aparátech zařízení pro odpalování granátů, zaměřovače nebo sklápěcí pažby, určené zejména parašutistům. Patrně nejpoužívanější byly teleskopické zaměřovače pro odstřelovače. Na výběr měli menší typy, umístěné v přední části hlavně, a velké, nasazené na závěrový mechanismus.

Kar 98k a odstřelovači

Německo se rozhodlo využít jak nové, tak přebytkové zaměřovače z první světové války. Ty se přidávaly na původní Kar 98b i na nové pušky Kar 98k. Mezi roky 1939 až 1940, mělo několik jednotek Heer (Armáda) k dispozici směsici různých variant odstřelovačích pušek. To přispělo k výrobě několika typů zaměřovačů s postranním držákem a klepetovým úchytem. Nejpoužívanějším zaměřovačem byl Zielfernrohr 39 se 4násobným přiblížením.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Kar 98k s nasazeným bajonetem.

Karabiner 98k byla jen jedna z mála pušek, která se dočkala odstřelovačské verze. Požadavky vydané OKH (Nejvyšší velení německé armády) v roce 1936 nařizovaly, že všech 5 střel ze zásobníku pušek se po střelbě muselo nacházet v 18centimetrovém kruhu ve vzdálenosti 300 metrů. Pokud toto nebylo splněno, puška se vrátila na rekalibraci. Bohužel, tohle nemohlo fungovat ve válečné době a způsobilo to akorát výrobní nesnáze.

Už do roku 1942 poptávka na obyčejné Kar 98k převyšovala nabídku a na konverze jiných pušek na odstřelovačské verze zkrátka nebyl čas. Odstřelovači byli z počátku války i tak velmi vzácní. Až válka na východě přiměla Němce, aby rozšířili nábor do odstřelovačského tréninku. Díky tomu mělo Německo do roku 1943 (vyjma Sovětského svazu) největší počet odstřelovačů než jakákoliv jiná země.

Kvalitní německý výrobek

Do dnes se debatuje, zda byly pušky Mauser servisně lepší než pušky Lee-Enfield, M1903 Springfield nebo M1 Garand. I když Mauserům chyběl celkový půvab jako měly spojenecké pušky, německé armádě přinesly dlouhou a spolehlivou službu. Mnoho jich je stále ceněno jako sběratelské kousky.

iZdroj fotografie: Depositphotos
Detailní záběr na Kar 98k.

Technické specifikace Kar 98k

  • Ráže: 7, 92 mm
  • Délka: 1,1075 m
  • Délka hlavně: 600 mm
  • Váha: 3,9 kg
  • Úsťová rychlost: 755 m/s
  • Zásobník: schránka na 5 nábojů

Zdroj: Autorský text

Diskuze Vstoupit do diskuze
64 lidí právě čte
Autor článku

Petr

Zobrazit další články