Vztahy mezi Ruskem a Severoatlatnickou aliancí jsou od obsazení Krymu a válce na východě Ukrajiny narušené. Nedaří se je nijak napravit.
Po požadavcích z minulého týdne, kdy Rusko předložilo seznam požadavků, které si přeje splnit od západních států, ještě zesílilo rétoriku. Nejenže ve vzduchu visí hrozba ruského útoku na Ukrajinu. Z vysoce postavených míst, konkrétně od vedoucího delegace vídeňských jednáních o vojenské bezpečnosti a kontrole zbrojení Konstantona Gavrilova, zazněla slova o hrozbě vojenskou akcí ze strany Ruska.
Šlapete na bolavá místa
„Všichni velmi dobře chápou, že ve vztazích mezi Ruskem a NATO nastává okamžik pravdy. Nemůžete neustále šlapat na bolavá místa Ruska, musíte se rozhodnout… Rozhovor musí být seriózní a všichni v NATO velmi dobře chápou, že navzdory veškeré moci a síle je třeba podniknout konkrétní politické kroky, jinak je alternativou vojensko-technická a vojenská odpověď Ruska,“ prohlásil v rozhovoru v televizi Rossija 24.
Tvrdí, že USA budou muset zahájit s jeho zemí rozhovory o bezpečnostních zárukách. Přitom před pár dny, konkrétně 7. prosince, spolu na videokonferenci mluvili americký a ruský prezident Joe Biden a Vladimir Putin. Evidentně se ale příliš neshodli. Biden Putinovi tlumočil znepokojení nad hromaděním ruských vojsk u ukrajinské hranice. Pohrozil, že v případě vojenské akce bude Rusko cílem velmi tvrdých ekonomických sankcí. Tím samým hrozí i evropské země.
Rusko nechce Ukrajinu v NATO
Putin naopak po americkém prezidentu požadoval bezpečnostní záruky. Obvinil Ukrajinu z provokací a NATO ze snahy ovládnout Ukrajinu. Požadoval také garance, aby se NATO zavázalo nerozšiřovat dál na východ a neumísťovalo zbraně v blízkosti Ruska. To Biden odmítl s tím, že suverénní země mají právo si vybrat. Spojené státy oznámily, že připravují osobní setkání obou hlav států.
Ruské ministerstvo zahraničí pak 17. prosince zveřejnilo seznam bezpečnostních záruk, které požaduje po západu a NATO. Kromě zopakování podmínky vyloučení členství Ukrajiny v NATO chce, aby aliance neumísťovala jednotky a zbraně ve východní Evropě bez jeho souhlasu. Konkrétně tam, kde nebyly do roku 1997. To by se ale týkalo i členů NATO včetně České republiky, která do aliance vstoupila v roce 1999.
U ukrajinské hranice Rusko nyní shromáždilo kolem 100 tisíc vojáků a techniky. Americké tajné služby varovaly, že síly jsou připraveny v lednu spustit útok. Ukrajina avizovala, že se bude bránit. Její armáda oproti roku 2014 značně zesílila. Dostala i některé moderní zbraně, například turecké drony Bayraktar TB2 nebo protitankové střely FGM-148 Javelin. Přesto je výrazně slabší než ruské ozbrojené síly.
Jak reálné je, že Rusko zaútočí na Ukrajinu?