Ocelové rakve: Při službě na palubě ponorky může i sebemenší chyba uvěznit na dně oceánu

Na palubu ponorek se dostanou jen ti největší námořní profesionálové, kteří disponují pokročilými technickými dovednostmi a jsou zběhlí v únikových postupech. Obsluha ponorky je náročná, a plavidlo si navíc žádá mimořádnou údržbu. Tolerance i drobných závad je na palubě podmořských plavidel nulová, neboť i malá chyba může skončit katastrofou.

Plavidlo i posádka z oceli

Ponorky musí být na svých misích i testovacích plavbách schopny odolávat mnoha nástrahám hlubin i lidským chybám. Malý požár nebo třeba únik plynu uvnitř ponorky, nedovřený ventil či zanedbaná údržba nesených torpéd ve skladu totiž může mít katastrofální následky. I přes vysoká rizika, která jsou spojená s provozem ponorek, jsou tato podmořská plavidla pro všechny armády světa velmi důležitá.

Při správném užití se z nich totiž stávají mocné zbraně. Od odpalování torpéd a raket přes pokládání min až po vedení tajných sledovacích a zpravodajských operací – to vše mají ponorky ve svém repertoáru. Například konvenční ponorky, které jsou opatřeny dieselovým motorem, jsou vhodné pro speciální operace a sběr informací.

Mohou totiž skrytě naslouchat komunikacím a elektronickým signálům na územích u pobřeží nepřítele, když zůstanou skrytě ponořené v pobřežním šelfu. Jde především o signály a elektronickou komunikaci, jež nebývají zjistitelné z vesmíru. Pokud se však na palubě hloubkového plavidla něco zvrtne, šance na přežití může být mizivá.

Riziková služba na Hitlerových U-Bootech

Během první světové války zahynulo na palubě válečných ponorek typu U-boot, patřících německému námořnictvu, kolem 5 000 mužů. Ve druhé světové válce to pak bylo 28 000 německých, 3 500 amerických a kolem 2 000 japonských námořníků.

Celkem tedy přišlo na palubě ponorek během dvou světových válek o život kolem 38 500 mužů ze tří zemí. Když k tomu připočteme životy námořníků ostatních zúčastněných mocností a tragické nehody, ke kterým občas docházelo během testovacích plaveb, ztráty na životech přesáhnou 40 000.

Ruský Kursk, pohrdání životy námořníků

Katastrofa ruské jaderné ponorky Kursk, kterou novináři mylně označují jako první ve 21. století, si vyžádala životy 118 námořníků. Navržen primárně k útoku na letadlové lodě, tento skoro 14 000 tun těžký kolos byl chopen ustát i torpédový útok. K tragédii došlo 12. srpna roku 2000 při testovacím odpalování torpéd.

Nečekaný výbuch v torpédové místnosti narušil trup plavidla a ponorka se začala potápět. O chvíli později došlo uvnitř ponorky kvůli masivnímu požáru k další explozi o síle asi 2 tun TNT. Tato exploze roztrhala torpédovou místnost a stala se ponorce osudnou.

USS Thresher SSN-593

Ztráta útočné ponorky USS Thresher, která se potopila u pobřeží Massachusetts se 129 muži na palubě v roce 1963, šokovala americkou veřejnost a vznesla řadu otázek ohledně bezpečnosti těchto plavidel. Útočné jaderné ponorky třídy Thresher byly uzpůsobeny k boji v relativně hlubokých vodách. Během studené války mezi USA a SSSR byly ponorky třídy Thresher připravovány na stíhání a zničení ponorek sovětské flotily (FBM), které byly opatřeny balistickými raketami.

K tragické nehodě došlo 10. dubna 1963 během testovací plavby, asi 391 kilometrů od pobřeží Cape Cod v Massachusetts. Thresher zrovna prošel opravami a během testovací plavby měla posádka za úkol zkontrolovat jakékoliv netěsnosti či jiné závady v trupu plavidla. V přístavu se na lodi žádné závady nenašly.

Útočné ponorky typu Thresher byly rychlé, jejich trup ale musel být dostatečně silný, aby odolal tlaku ve větších hloubkách. Požadavek na lehkost konstrukce, aby plavidlo dosáhlo požadované rychlosti, vedl ke zjednodušení pláště konstrukce trupu. Jednovrstvý plášť trupu však vystavuje tyto americké ponorky značnému nebezpečí při jeho sebemenším poškození. Například sovětské ponorky mají trup dvojitý, což jim dává daleko větší šanci obstát v bitvě či při nehodě.

Příčiny nehody americké ponorky

Problém nastal ve zkušební hloubce 300 metrů. Na každých 10 metrů sestupu se tlak vody na ponořený trup ponorky zvýší o jednu atmosféru. V hloubce 300 metrů byl Thresher podle vlastního hlášení již v 7:30 a byl vystaven tlaku kolem 30 ATM. Doprovodná loď USS Skylark byla spojena s testovanou ponorkou systémem podvodního telefonu. V 7:45 obdržela doprovodná loď zprávu, že v ponorce dochází k drobným potížím, ale že má kladný úhel náklonu a že zahajuje vypouštění balastní nádrže.

Podle dnes obecně přijímané teorie pak ve strojovně popraskalo nekvalitně svařené potrubí a mořská voda používaná k chlazení jaderného reaktoru způsobila zkrat vitálních elektronických komponentů. Bezpečnostní senzory v reakci na únik vody reaktor automaticky vypnuly. Thresher tak zůstal viset v hlubině oceánu jako mrtvá ryba. Trup plavidla se plnil vodou a váha navíc táhla plavidlo dolů.

I přes snahu posádky se nepovedlo dostat plavidlo do menší hloubky. Podle pozdějších testů na stejném typu lodi musela mít ponorka kvůli konstrukčnímu provedení zamrzlé vzduchové potrubí od nádrží stlačeného vzduchu do balastní nádrže, takže ji nešlo vypustit. Ponorka neodvolatelně dál klesala do hloubky. Ještě v 09:16 USS Skylark obdržela poněkud zkomolenou a nejasnou zprávu z ponorky, v níž padlo srozumitelně jen číslo 900.

Ale vzápětí v 09:18 operátor sonaru na USS Skylark zaregistroval zvuk podmořského výbuchu, který nesl jasné znaky imploze. Jakmile totiž ponorka překročila určitou hloubku, byla doslova rozdrcena a roztrhána na kusy okolním tlakem vody. Všichni členové posádky zahynuli během několika sekund.

Čínská Ming 361

V dubnu roku 2003, během cvičení ve Žlutém moři mezi Severní Koreou a čínskou provincií Šan-tung, zahynulo v důsledku mechanické poruchy v čínské dieselelektrické ponorce všech 70 členů posádky. Jedná se o jednu z nejhorších čínských vojenských katastrof v období míru. Existuje několik teorií o tom, co se vlastně na palubě plavidla stalo. Obecně nejuznávanější vysvětlení zveřejnil hongkongský deník Wen Wei Po.

Ponorka číslo 361 je konvenční ponorka s dieselelektrickým pohonem. Pohon na hladině zajišťují dieselové motory, pod hladinou elektrické baterie. Při plavbě na hladině pracující dieselový motor zároveň nabíjí akumulátory ponorky. Ke správnému a bezpečnému provozu dieselového motoru je nutný zajištěný přívod dostatečného množství kyslíku z ovzduší.

Zčeření mořské hladiny a velké vlny však způsobily, že se mořská voda dostala do ventilačního potrubí. Za normálních okolností, pokud dojde k podobné situaci, se ventil automaticky uzavře a voda se do hlavního potrubí nedostane a nepřeruší tak přísun vzduchu k motoru. V tomto případě však z nějakého důvodu k uzavření ventilu nedošlo a motor začal vysávat vzduch z vnitřních prostor ponorky. Šlo to rychle, uvědomme si, že spalovací motory nejezdí, jak dnes říkáme, na naftu či benzín, ale na vzduch.

Například obyčejný litrový čtyřválcový motor stařičkého embéčka spotřeboval na litr benzínu až 20 000 litrů vzduchu! Proto během pouhých dvou minut dieselový motor doslova vysál všechen kyslík na palubě a všichni členové posádky se velmi rychle udusili. Motor se pak samovolně zastavil, ale pro posádku již bylo pozdě. Jelikož posádka čínské ponorky udržovala po většinu plavby rádiový klid, na tragickou nehodu se přišlo až o deset dní později.

Jaké další tragické nehody ponorek znáte?

Zdroj: HIGGINS, Christopher. Nuclear Submarine Disasters. Philadelphia: Infobase Publishing, 2002. ISBN: 0-7910-6329-1, Wearethemighty