Na vzniku této bezpilotní helikoptéry spolupracovaly dvě renomované firmy ze Spojených států – Northrop Grumman Corporation a Bell Helicopter.
Fire-X je plně autonomní stroj se čtyřmi listy poháněný jedním motorem. Ten je mimochodem z dílny slavné britské firmy Rolls-Royce. Na ostrý let se helikoptéra poprvé vydala v roce 2010, celý její vývoj se tak odehrál za necelý jeden rok. Základní vlastnosti Fire-X jsou:
- Typ: bezpilotní letoun s vertikálním vzletem a přistáním
- Maximální vzletová hmotnost: 2 722 Kg
- Maximální rychlost: 246 km/h
- Maximální délka letu: 14 hodin
Designové řešení
Fire-X vychází z konstrukčního řešení stroje Bell 407, civilní helikoptéry, která je na trhu už od roku 1995. I Bell 407 se ovšem dostal do výzbroje několika armád, využívají jej mimo jiné mexické nebo irácké letectvo. Zkušenosti tedy ukázaly, že konstrukce snese přísná armádní měřítka. Bezpilotní armádní varianta Fire-X oproti svému civilnímu předchůdci nabízí větší variabilitu doplňků, rozšíření a přídavných zbraňových systémů. Má také větší dolet a vyšší nosnost. A v neposlední řadě je v základní výbavě helikoptéry autonomní řídicí systém MQ-8B Fire Scout UAV pro shromažďování informací a průzkum terénu.
Bojové využití
Helikoptéra Fire-X bývá využívána zejména na dva typy misí. Skvěle se hodí jako zásobovací letoun v případě, že je třeba překonat území, ve kterém by mohly působit nepřátelské jednotky schopné podobné stroje sestřelit. Fire-X nevystavuje nebezpečí žádné členy posádky, a přitom disponuje skvělou nosností – do nákladního prostoru lze naložit až 1 200 kg, vně vrtulníku pak lze připojit zbraňové systémy či senzory s celkovou hmotností až 1350 kg. Druhým obvyklým využitím jsou průzkumné mise. Fire-X sice není tak nenápadný jako malé bezpilotní špionážní letouny, ale na rozdíl od nich může nést prakticky jakékoli senzory, a může být také vyzbrojen k likvidaci menších a slabě vyzbrojených cílů.
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 3827
Události
|
PŘEČTENÍ: 6878
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 3883
