Ruské soudy zakázaly Memorial, paměť národa, likvidací organizace se Rusko přibližuje totalitě

V reakci na rozhodnutí nejvyššího soudu o zrušení všech poboček mezinárodní humanitární organizace Memorial se napříč světem zvedla vlna protestů.

i Zdroj fotografie: Artyom Geodakyan / Creative Commons / CC BY- SA
                   

Memorial je unikátní sdružení ruských nevládních organizací, jehož cílem je dokumentace politických perzekucí v Sovětském svazu a uchovávání vzpomínek na sovětskou totalitní minulost. Je také významným aktérem v oblasti ochrany lidských práv v Ruské federaci. Již od samého vzniku se Memorial potýkal se spoustou problémů ze strany ruské vlády a v roce 2021 bylo hnutí odsouzeno k zániku.

Snaha o obnovení paměti národa

Hnutí Memorial bylo založeno disidenty a bývalými vězni, včetně nositele Nobelovy ceny míru Andreje Sacharova, v době perestrojky během finálních let Sovětského svazu. Cílem bylo založit celostátní společenskou organizaci, jejímž hlavním úkolem by měla být obnova paměti národa, a to především dokumentace zločinů páchaných v gulazích, kde političtí vězni pracovali v nelidských podmínkách a mnozí z nich byli souzeni a popravováni na základě smyšlených důkazů.

iZdroj fotografie: Sergey Korneev / Creative Commons / CC BY- SA
Protesty v Moskvě v reakci na volby, 25. 9. 2021

Společenský zájem o potlačovanou minulost od osmdesátých let rostl a s ním i hnutí Memorial, jehož pobočky vyrostly po celé zemi. Hnutí se však i přes svou enormní podporu ze strany společnosti potýkalo s obtížemi při vyjednávání svého právního statutu. Rostoucí popularita Memorialu totiž představovala pro komunistickou stranu novou výzvu.

Nejenže zrození občanského hnutí ještě více narušilo v té době již tak upadající totalitní monopol strany, ale důraz kladený na připomínku politické represe potenciálně ohrožoval legitimitu režimu, a to i přes to, že hnutí jednalo v souladu s novou politikou Michaila Gorbačova.  

Připomínka historie i ochrana lidských práv

Sám Gorbačov se sice zasazoval o připomínku sovětských dějin, Memorial však trval na zachování své nezávislosti a odmítal svěřit paměť národa do rukou státu, který během celé své historie pouze lhal a falšoval svou vlastní minulost. V lednu 1989 pak byla v Moskvě svolána konference, kde se jednalo o oficiálním statutu Memorialu, přesto trvalo další rok, než byla organizace, s Gorbačovovou podporou, oficiálně registrována.

iZdroj fotografie: Artyom Geodakyan / Creative Commons / CC BY- SA
Fotografie z protestů, které se konaly v reakci na rozhodnutí o zrušení hnutí Memorial

Poslání Memorialu se rozvinulo dvěma odlišnými směry, jež se však vzájemně proplétaly. Prvním z nich je historická připomínka politické represe a druhým ochrana lidských práv, doplněna o vzdělání občanské společnosti a materiální a právní podporu obětí politických perzekucí. Právě tato dvojí orientace působila ve vztazích Memorialu se státem problémy, a to jak před pádem Sovětského svazu, tak i po něm. Zároveň také podnítila současnou nechuť ruské politiky vůči organizaci.

Rozpolcenost ruské společnosti

Zdálo se, že si v demokratickém Rusku Memorial získal celkem dobré místo k ovlivňování otázky politických perzekucí z dob sovětské éry a veřejného mínění v této otázce. Přesto většinová ruská společnost, ačkoli uznává a uctívá památku obětí, považuje státní autoritu za posvátnou a odmítá zodpovědnost Sovětského svazu za spáchané zločiny. Jak upozornil jeden za zakladatelů Memorialu, Arsenij Roginskij, hnutí v tomto směru utrpělo porážku na politické i sociální úrovni.

Na jedné straně postsovětský režim nepřijal akt, který by oficiálně odsoudil zločiny sovětské éry, a jen menšina podporuje iniciativy občanské společnosti v této oblasti, na druhé straně ruská společnost zůstává ohledně své minulosti značně rozpolcená.

iZdroj fotografie: Gavriil Grigorov / Creative Commons / CC BY- SA
Zadržení příznivce hnutí Memorial před budovou ruského Nejvyššího soudu.

V procesu rekonstrukce postsovětské ruské identity ruští leadři silně apelovali na „užitečnou minulost“ a vyzdvihovali jen určité prvky carského a sovětského odkazu. Taková selektivní politika, kdy bylo vyzdvihováno jen to pozitivní, v období ekonomické i politické slabosti silně rezonovala s veřejnou nostalgií po hrdinském odkazu sovětské éry. Selektivní zapomnění a rozpolcenost společnosti je tedy výsledkem složité vzájemné interakce mezi společností a státem.

Memorial zpřístupnil sovětské archivy

Ačkoliv se Memorialu nepodařilo příliš změnit pohled ruské společnosti na sovětskou minulost, spousty dalších cílů hnutí dosáhlo. Na moskevském náměstí Lubianka byl postaven pomník věnovaný obětem sovětského režimu a veřejnosti byly zpřístupněny záznamy a sovětské archivy v rámci výzkumného centra, o jehož vznik se Memorial zasadil. Z právního hlediska přispělo hnutí ke schválení zákona o rehabilitaci obětí politických represí a k vyhlášení 30. října „Dnem vzpomínek obětí politických represí“.

iZdroj fotografie: Yuri Kochetkov / Creative Commons / CC BY- SA
Příznivec mezinárodní organizace Memorial před ruským Nejvyšším soudem s nápisem „Ruce pryč od Memorialu“

Organizace iniciovala a realizovala řadu vzdělávacích a vzpomínkových projektů a publikovala nespočet článků a monografií věnujících se osudům politických vězňů i disidentů. Memorial je také držitelem více než 60 000 archivních spisů sovětských obětí státních perzekucí, což v době, kdy Rusko omezuje práva a zavírá kritiky za protesty, nebo dokonce za vtipkování o režimu, představuje poněkud citlivé téma.

Činnost hnutí byla označena za nelegální

V posledních letech bylo hnutí Memorial často předmětem administrativního a politického pronásledování a ruská prokuratura ho dokonce zařadila do kategorie „foreign agent“, což je zákon určený ruským nevládním organizacím, které získávají finanční prostředky ze zahraničí a zároveň vykonávají politickou činnost na ruském území. Právě tento zákon je ruskými úřady používán k útokům na skupiny hájící lidská práva, nezávislé novináře a aktivisty.

Památník sovětského gulagu

Zveřejnil(a) CosmosUp dne < "https://www.facebook.com/CosmosUp/posts/1357443341071111" > Úterý 2. července 2019

Situace se pro Memorial ještě zhoršila, když v roce 2020 provedl Vladimir Putin ústavní změny, jež mu umožňují zůstat u moci až do roku 2036. Úřady autoritářského politika se totiž neúnavně zaměřují na kritiky ruské vlády a nežádoucí organizace. Soud v roce 2021 nakonec vyhověl výzvě prokuratury k likvidaci Memorialu a rozhodl, že všechny regionální i strukturální jednotky mají být zrušeny. Budoucnost humanitární organizace je tedy stále nejistá.

Co si myslíte o Ruské federaci? Blíží se totalitě?

Zdroje: Council of Europe, Memorial, Wikipedia, Darthmouth

Diskuze Vstoupit do diskuze
147 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články