Oficiálně nebyla vyhlášena žádná válka, japonské torpédoborce si však v noci tajně našly Tichomořskou flotilu a poškodily jedny z nejlepších ruských lodí.
Rusko-japonská válka trvala od 8. února 1904 do 5. září 1905 a byla výsledkem imperiálních ambicí Ruského a Japonského císařství. Po celá desetiletí se ruská politika zaměřovala na získání mořského nezamrzajícího přístavu na Dálném východě, jelikož by značně podpořil jejich námořnictvo a námořní obchod. Na rozdíl od Vladivostoku, který v zimě bez výjimky zamrzal, Port Arthur poskytoval možnost celoročního provozu.
Rusko-japonská válka
Ruská expanze na východ, v souvislosti s výstavbou transsibiřské magistrály, představovala pro japonské politické zájmy jasnou hrozbu. Během jednání se mocnosti nedokázaly dohodnout na podmínkách, a to přesto, že Japonsko navrhlo uznat ruskou nadvládu v Mandžusku výměnou za ruské uznání japonské nadvlády nad Koreou.
Rusko však na navržené podmínky nepřistoupilo, načež Japonsko odpovědělo okamžitým zahájením plánů k odstranění ruského vlivu na Dálného východě. Rusko se dohodlo s Čínou na pronájmu přístavu Port Arthur, který měl sloužit jako základna pro ruskou tichomořskou flotilu.
Vztahy mezi oběma zeměmi se brzy zhoršily, což vedlo k útoku japonského císařského námořnictva na Port Arthur. Japonci byli schopni porazit ruské námořnictvo během 18měsíčního tažení, čímž ohromili světové pozorovatele. Cílem Rusko-japonské války bylo omezit ruskou expanzi na východ a podpořit vliv Japonska ve východní Asii.
Dvoudenní Bitva u Port Arthur
Rusko-japonská válka začala 8. února roku 1904 poté, co japonský císař nebyl schopen urovnat spory s Ruskem diplomatickou cestou. Ten den provedlo japonské loďstvo překvapivý útok a zahájilo obléhání ruských sil v Port Arthuru, a to navzdory opakovaným varováním zahraničních diplomatických a vojenských představitelů. Carská armáda neměla nejmenší tušení, co protivník chystá. Oficiálně totiž válka vyhlášena nebyla.
Za využití torpédoborců dokázal admirál Togo Heihachiro poškodit nejlepší bitevní lodě ruského tichomořského námořnictva, bitevníky Cesarevič a Retvizan nebo křižník Pallada. Následovalo několik taktických bitev, ve kterých se však Japonci těšili jen malému úspěchu, neboť ruská flotila byla dobře chráněna pobřežními bateriemi. Během března japonská armáda využila pasivity Rusů a úspěšně se vylodila v Koreji. Zanedlouho získala celý poloostrov pod kontrolu, včetně hlavního města Soul.
Za úspěchem japonských námořních operací stála především neochota ruské flotily, která odmítala opustit přístav Port Arthur, a námořní komunikační trasy japonského námořnictva zůstaly tudíž nedotčené. O dva měsíce později se na poloostrově Liaotung vylodila další japonská armáda a do 26. května byla posádka v Port Arthur odříznuta od logistických linií.
Ruský generál kapituloval
Obléhání Port Arthuru bylo pro Japonce nákladné, neboť Rusové byli velice dobře vybaveni. Avšak neschopnost Rusů udržet klíčovou pozici, horu Vysokou, poskytla Japoncům významnou taktickou výhodu nad přístavem. Ruská armáda byla izolována jak na souši, tak na moři. Navzdory poměrně velkým ztrátám na straně Japonska se ruští velitelé ocitli ve svízelné situaci.
Situaci vzal nakonec do svých rukou generál Stessel, který poslal ruskému carovi dopis, v němž mu oznámil, že Port Arthur se již nadále neudrží. Dne 2. ledna 1905 pak generál kapituloval, a to aniž by se poradil s ostatními důstojníky. Jeho náhlá kapitulace způsobila v přístavu pořádný zmatek a důstojníci žádali o stažení ruské flotily z Port Arthuru. Generál Stessel byl později shledán vinným z předčasné kapitulace a odsouzen k pobytu ve vězení.
Problémem obrany přístavu byli především ruští generálové, respektive němečtí. Velitel pevnosti Stessel a další Němec Fok byli naprosto neschopní, konzervativní a nepružní velitelé, s velkým pohrdáním vůči ruským vojákům. Schopní velitelé, jako byli generál Kondratěnko či admirál Makarov, který zahynul při známém potopení bitevní lodi Petropavlovsk, poměrně záhy zahynuli.
Samotná ruská posádka hrdinně bránila přístav ve jménu matičky Rusi, a to i přes velmi kruté zacházení ze strany svých důstojníků, kteří byli často dle módy německého původu. Japonci utrpěli obrovské ztráty při mnoha čelních útocích na ruské pozice, kdy se obránci odmítali vzdát a často čelili zdánlivě beznadějné převaze útočících jednotek. Obrana Port Arthuru patří mezi neprávem zapomenuté válečné události.
Ruské zásoby zůstaly v Port Arthur
Mnoho japonských admirálů bylo vycvičeno v Británii a důstojníci strávili hodně času dohledem nad stavbou japonských válečných lodí. Největší celebritou Rusko-japonského konfliktu však byl japonský admirál Togo, kterého britský tisk nazval „Nelsonem východu“. Togo žil jako námořní kadet v anglické rodině a strávil dva roky v britské flotile. Velel japonské námořní flotile při slavném vítězství v bitvě u Cušimy, kdy bylo prakticky zničeno celé ruské válečné námořnictvo.
Naopak ruští námořní a vojenští důstojníci byli produktem carské společnosti, která přehlížela neschopnost a zbabělost. Důstojníci byli méně takticky vyspělí než jejich protivníci a porážka také plynula z toho důvodu, že ruské námořnictvo trávilo kvůli zbabělosti svých admirálů většinu času v přístavu a poskytlo námořníky či dělostřelectvo pro pozemní boje.
Svět předpokládal, že drtivá početní převaha ruské armády nevyhnutelně povede k jejímu vítězství. Rusové disponovali impozantním námořnictvem, jež by bylo schopné čelit Japoncům s přehledem, kdyby jej ovšem dokázali účinně shromáždit v soustředěném úsilí tak, jako tomu bylo v případě Japonců, kteří strávili měsíce pečlivým plánováním svých postupů na souši i na moři.
Když po kontroverzní kapitulaci přebírali Japonci stav zásob Rusů v Port Arthuru, byli velice překvapeni jejich obrovským množstvím, které tam po sobě ruská armáda zanechala. Nejednalo se jen o dostatek munice a potravin, ale také zásoby šampaňského a vodky se zdály být nevyčerpatelné. Pevnost se mohla ještě několik měsíců bránit, místo toho kapitulace rozvázala Japoncům ruce a ti carskému vojku následně uštědřili definitivní porážku.
Jaký je Váš názor na překvapivou kapitulaci velitele pevnosti?
Zdroj: Britannica, Wikipedia
Události
|
PŘEČTENÍ: 16760
Události
|
PŘEČTENÍ: 19488
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 17673
