Za posledních 2 000 let vtáhli do města 34krát dobyvatelé, 22krát bylo obleženo, 18krát znovu vybudováno a 11krát se v něm vystřídalo vládnoucí náboženství.
Jeruzalém se pyšní dlouhou a bohatou historií podtrženou jeho náboženským, symbolickým i strategickým významem. Je to doslova muzeum pod širým nebem, kde se přítomnost prolíná s minulostí. Město představuje pro poutníky z celého světa svaté místo už více než dva tisíce let a věřící tří nejvýznamnějších monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a islámu – s ním spojují nejdůležitější události svých dějin.
Židovské Město míru
Posvátné město hrálo ústřední roli v dějinách židů po více než tři tisíce let, a to jak v kulturním, politickém i duchovním ohledu. Podle židovské tradice představuje město Jeruzalém místo prvopočátku, tedy místo, kde Bůh započal stvoření světa. Židé tedy považují Svaté město za nejstarší místo na světě a zároveň za symbol své víry.
Podle biblických záznamů se měli první Izraelité dostat do Izraele pod vedením krále Davida, jenž zvítězil nad kennanským kmenem Jebúsejců. Přestože král David jako první ovládl Jeruzalém a byl to právě on, kdo přinesl do města Archu úmluvy, nebylo mu umožněno postavit prví židovský chrám. Jeho postavení válečníka mu totiž nedovolovala zhostit se úlohy výstavby posvátného chrámu zasvěceného Hospodinovi.
První židovský chrám tak byl vystavěn až za vlády Davidova syna Šalamouna, který byl známý svou moudrostí. Brzy po Šalamounově smrti se však sjednocené království rozpadlo a Izraelité byli nakonec pokořeni babylonským králem Nebukadnezarem II. Židovský chrám byl zničen a židovské obyvatelstvo bylo nuceno odejít do Babylonu, čímž započala židovská diaspora.
Kdo ovládne Jeruzalém, ovládne Palestinu
Po babylonském exilu sloužilo území bývalého království jako geografické centrum židovské existence, a to až do roku 135 n. l., kdy římský císař Hadrián, po nezdařilém židovském povstání, opět vyhnal židovské obyvatelstvo z Jeruzaléma. Za jeho vlády se také území kolem města staly součástí celku zvaného „Sýrie-Palestina“. Od této doby jsou tradice judaismu uchovávány především židy v diaspoře. „Palestina“ měla v konečném důsledku odkazovat na jméno a tradiční území Pelištejců, smrtelných nepřátel Izraelitů.
Z geografického, demografického, společenského, ekonomického i kulturního hlediska byl Jeruzalém centrem Palestiny již od dob nejstarších civilizací, a tvoří tak nejdůležitější součást Palestiny, kterou nelze za žádnou cenu oddělit. Proto se často říká „Kdo ovládá Jeruzalém, má možnost ovládnout celou Palestinu“. Právě zde tkví kořeny neutuchajícího konfliktu v chápání složitých dějin města Jeruzalém.
Město jako křižovatka náboženství
V rámci islámského dobývání Blízkého východu v 7. století se v zemi začaly ve velkém počtu usazovat arabské národy. Kromě relativně krátkého období křižácké nadvlády zůstala Palestina pod muslimskou kontrolou necelých dvanáct století a její obyvatelstvo bylo v drtivé většině arabské. Podle muslimské tradice to bylo právě město Jeruzalém, odkud prorok Muhammad podnikl svou noční cestu do nebes, kde se měl setkat s ostatními proroky.
Pro židy se stal příchod islámu poměrně dobrou zprávou, vzhledem k tomu, že jim byl po více než 400 letech umožněn návrat do Svatého města. Jeruzalém se navíc pod nadvládou muslimů těšil poměrně velké prosperitě.
Navzdory tomu, že byl Jeruzalém téměř 1 300 let pod muslimskou nadvládou, nikdy nebyl považován za hlavní město arabské entity a nebyl ani zmíněn ve smlouvě Organizace pro osvobození Palestiny, dokud Izrael nezískal kontrolu nad východním Jeruzalémem v šestidenní válce v roce 1967. Celkově lze úlohu Jeruzaléma v islámu nejlépe chápat jako výsledek politických požadavků, které ovlivnily náboženskou víru.
Nábožensky významná místa
Jak již bylo zmíněno, Jeruzalém hraje důležitou roli ve třech hlavních náboženstvích – judaismu, křesťanství a islámu, stejně jako v řadě menších náboženských skupin. Ačkoli kolem 60 % obyvatel Jeruzaléma tvoří Židé, Izrael vyznává svobodu náboženského vyznání a po celém městě se tak nachází hned několik kostelů a mešit.
Pro křesťany je to například Chrám Božího hrobu. Zeď nářků je pak nejposvátnějším místem judaismu. Pozůstatek druhého židovského chrámu představuje pro historii židovského státu opravdový symbol. Chrámová hora, kam se přinášely oběti, byla navrácena islámským úřadům, neboť mešita Al-Aksá, která spočívá na vrcholu hory, představuje pro muslimy nejsvatější místo. V současné době se v Jeruzalémě nachází 1 204 synagog, 158 kostelů a 73 mešit.
Spory o hlavní město Izraele
Tel Aviv považuje za hlavní město židovského státu většina zemí světa, i proto zde mají své ambasády. Protože OSN nikdy úplně nevyčistila status Jeruzaléma jako izraelského území, neuznala ani jeho označení za hlavní město Izraele. Samotný Izrael však za své jediné hlavní město považuje Jeruzalém, který je mimo jiné zmíněn ve Starém zákoně asi 600krát. Tel-Aviv se stal sídlem vlády pouze na několik měsíců po vyhlášení nezávislosti, tedy dost času na to, aby mohla být v Jeruzalémě zřízena budova parlamentu.
Zdroj: Autorský text Lindy Niesnerové
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 15563
Události
|
PŘEČTENÍ: 16682
