Velkou spoustu věcí, které dnes lidé používají, vymyslela armáda Spojených států. U některých byste to rozhodně nečekali.
Vojenský průmysl je známý tím, že na svých výzkumech nešetří. I když některé armádní vynálezy představují zbytečně vyhozené peníze, jsou i ty, které se díky své účinnosti dostaly i mimo armádu. Některé vojenské věci vynalezené v Americe si našly cestu do našeho každodenního života. Ve skutečnosti prakticky vše, na co si vzpomenete, obsahuje část, materiál nebo postup, který vznikl prostřednictvím vojenského financování.
Mikrovlnná trouba
Mikrovlny byly přímým vývojem radarových systémů, které vyvinula Amerika a Anglie k detekci německých stíhaček přicházejících přes kanál La Manche. Mikrovlnné vaření vynalezl bezpečnostní důstojník lodi, který vzal kuře a zavěsil ho před masivní radarový vysílač. Za dvě minuty jej sundal uvařené. S využitím vln postavili američtí vojáci troubu, ve které pak na palubách lodí a letadel vařili jídlo, zejména tedy kuřata.
Tampony a vložky
V roce 1914 vyvinula dřevařská firma Kimberly Clark nový produkt – načechraný, savý materiál podobný bavlně zvaný „celulocotton“. Papírová bavlna nebyla příliš dobrá na oblečení, ale dokázala fantasticky absorbovat obrovské množství tekutiny. Z toho důvodu je začali zdravotníci používat jako absorpční polstrování obvazů. Teprve po druhé světové válce je začaly ženy používat tak, jak je známe dnes.
Globální poziční systém GPS
Mnoho lidí si myslí, že GPS systém je teprve nedávným vynálezem lidstva. To však není pravda. Tento systém začala americká armáda budovat už v 50. letech. NASA začala vysílat na oběžnou dráhu řadu radionavigačních satelitů, které fungovaly jako majáky a dávaly lodím pevný bod. To se ukázalo jako velká výhoda v případě, že ostatní orientační body (hvězdy) nebyly vidět.
Digitální fotoaparáty
Technologie digitálních fotoaparátů začala na špionážních satelitech v roce 1976 – což je přinejmenším trochu ironické, vzhledem k tomu, kolik špionáže od té doby udělali s mobilními telefony a objektivy notebooků. Družice KH-11 Kennan byla první plně elektronickou kamerou schopnou přenášet obrazy zpět na pozemní velitele, téměř v reálném čase. Do té doby se používal systém, který pořídil na povel několik snímků a poté je v určené nádobě pustil na Zemi.
Konzervy s jídlem
Konzervy začaly vznikat ještě za dob Napoleona. Ten vypsal obrovskou odměnu pro toho, kdo vymyslí způsob, jak zajisti, aby mělo jeho vojsko v boji dostatek jídla, které se během chvilky nezkazí. Původně se nalévaly horké omáčky a další produkty do lahví od vína, a ty se následně rychle uzavřely zátkami. V Americe se však rychle přešlo na plechovky, které byly odolnější a účinnější při konzervování různých druhů potravin.
EpiPen
Každý, kdo má závažné alergie, zná EpiPen. Tyto pružinové jednorázové stříkačky obsahují epinefrin, který působí proti alergickým reakcím a může pomoci zachránit život postiženého. Podobná zařízení však zachraňují životy po celá desetiletí. Jedny z prvních byly vynalezeny už v první světové válce. Používaly se k léčbě vojáků, kteří došli do kontaktu s chemickými látkami nebo nervovým plynem.
Auta, letadla a lodě na dálkové ovládání
Všechna vozidla s dálkovým ovládáním (včetně malých dronů s kamerami, které ovládáte telefonem) mají svého předchůdce ještě ve druhé světové válce. Během „Operace Afroditaˮ naplnili vojáci starý opotřebovaný letoun tunami výbušnin a rádiovým ovládacím zařízením. Pilot s letounem vzlétl a nasměroval ho na vybraný cíl. Poté z bombardéru vyskočil, aby se zachránil, a pomocí dálkového ovladače byl určen konečný směr a čas výbuchu.
Protiblokovací brzdy
Protiblokovací (neboli „prahové“) brzdy se k automobilům dostaly prostřednictvím těžkých bombardovacích letadel používaných ve druhé světové válce. Těžké bombardéry potřebovaly přehnaně dlouhé přistávací dráhy, protože přistávací zařízení buď nemělo brzdy, nebo je nebylo možné účinně využít.
Mechanické protiblokovací systémy, které používaly setrvačník a hydraulický ventil, udržovaly přistávací kola přímo na prahu maximálního brzdění, což umožňovalo těžším bombardérům používat kratší dráhy. Tento koncept se nakonec propracoval až k automobilům, i když místo plně hydro-mechanických systémů, jako jsou letadla, používal elektrické senzory a modulátory.
Počítače
Připojení počítače k armádě je v tomto okamžiku poměrně dobře známé, ale stejně jako rychlé osvěžení: Britové postavili to, co bychom dnes mohli považovat za vůbec první „počítač“ během druhé světové války, jako prostředek k rychlému rozluštění kódovaných německých zpráv. „Colossus“ zaplnil celou místnost, vážil více než několik SUV, vzal do provozu celý tým lidí a měl malý výpočetní výkon.
Po válce se Ballistic Research Laboratory armády Spojených států podíval na Colossus a přestavěl novou verzi s použitím elektronek, elektronických relé, kondenzátorů a diod. Toto uspořádání bylo mnohem menší, rychlejší a na rozdíl od Kolosu plně přeprogramovatelné a schopné dělat více než jednu práci. ENIAC byl tedy prvním plně funkčním počítačem na světě.
Zdroj: Ranker
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 14789
Události
|
PŘEČTENÍ: 15908
