Jindřich Svěcený (nar. 1959) je armádní novinář zaměřený na pozemní a námořní techniku. Vojenské prostředí poznal už během vojny v Československu. Tehdy stál poprvé před tankem T-72 a měl pocit, že vedle něj je malý jako mravenec. Zároveň ale věděl, že o téhle síle jednou bude psát.

Na začátku devadesátek odešel do Spojených států. Původně „na zkušenou“. Jenže Amerika ho vtáhla natolik, že tam zůstal více než tři desetiletí. Žil v Texasu a později ve Virginii, díky novinářské akreditaci často navštěvoval základny jako Fort Hood nebo Norfolk Naval Base a měl možnost sledovat testy nové techniky z první řady. Nebyl jen novinářem za stolem. Dnes by ani nespočítal, kolikrát jezdil v obrněných transportérech během testovacích jízd, stál na palubách lodí při výcviku a mluvil s vojáky, kteří se vraceli z misí.

Během své kariéry psal pro Defense News, Army Times nebo Military.com. V jeho článcích nikdy nešlo jen o čísla a tabulky. Uměl propojit parametry techniky s příběhy lidí, kteří se na ni spoléhají. Vzpomíná, jak stál u mola v Norfolku a sledoval, jak flotila vyráží na Atlantik. „Byl to okamžik, kdy jsem si uvědomil, že to nejsou jen válečné stroje. Ale za každou lodí stojí tisíce lidí a tisíce lidských příběhů.“

Jeho texty proto působily jinak. Nebyly to učebnice, ale živé reportáže s respektem k detailu. Vyhledával rozhovory s veterány, zajímal se o každodenní život na základnách, a přitom dokázal zachovat analytický odstup. To mu otevřelo dveře do redakcí a získalo respekt čtenářů.

Po více než třiceti letech v Americe se rozhodl vrátit domů. Ne proto, že by mu práce došla, ale protože chtěl být blíž rodině a zároveň předat zkušenosti českým čtenářům. Dnes píše pro ArmádníZpravodaj.cz a jeho texty nesou rukopis člověka, který viděl armádu z obou stran oceánu.

„Vojenská technika je fascinující, ale jen proto, že rozhoduje o lidech. Když selže, selžou i jejich šance vrátit se domů. Proto stojí za to o ní psát,“ říkává.

Jindřich Svěcený ani v důchodovém věku (jak si sám ze sebe rád dělá srandu) neztrácí tah na branku. Sleduje mezinárodní konference, vrací se na americké veletrhy a srovnává přístupy Evropy a USA. Do svých článků dává zkušenosti, které nasbíral celý život: na cvičeních, v rozhovorech i při testování techniky.