Trefit cíl na 4 kilometry je téměř náhoda a teoreticky by to snad ani nemělo být možné. A přesto se to ukrajinskému odstřelovači podařilo.
Ekonomický model fungování SSSR s masivními investicemi do zbrojení byl neudržitelný. Nestačil mu a vše urychlily demokratické reformy.
Rusko se chlubí vyspělými systémy elektronického boje, mezi ním i Murmanskem-BN. Nějaké schopnosti určitě má, ale praxe ukazuje, že ne ty deklarované.
Když baterie vyspělého systému přijde o své „oči“, stane se prakticky nepoužitelná. Tak jako S-400, který ztratil v jednom útoku snad všechny radary.
Když Sověti řešili, jak strategickým bombardérům zásadně prodloužit dosah, zdál se jako dobrý nápad letoun, který mohl tankovat na vodě.
Kremelský režim opakovaně tvrdí, že jeho bezpečnost ohrožuje Západ, respektive NATO. To se ovšem k útoku nikdy nechystalo, a navíc by to ani nebylo možné.
Vrtulník má jenom malou šanci ubránit se protiletadlové střele. A přesto Rusové vyslali přetížený Mi-26 s více jak 120 vojáky, což se jim stalo osudným.
Africké země většinou nepatří mezi zbrojní velmoci, ale Súdán představil dalekonosný dron s dobrými vlastnostmi, který může být hodně nebezpečný.
Speciální vozidlo se silnou výzbrojí dává v nějakých situacích smysl. Ale dokáže si s ním poradit jak pěchota, tak sebevražedné drony.
O ruském Poseidonu lze nejspíše jenom spekulovat, ale pokud je funkční, bude nebezpečný městům i flotilám. Rovnováhu sil ve světě však nijak nemění.