I když je dron vyslán na nepřítele, může omylem zasáhnout vlastní cíl. Důvodem bude většinou lidská chyba nebo technická závada.

Na Severní Koreu platí velmi přísné zbrojní a technologické embargo, ovšem i přesto se mohou v jejích raketách objevovat komponenty z celého světa.

Vojenskou techniku si musí armády hlídat i hluboko ve vnitrozemí, jelikož tam mohou působit diverzní skupiny a napáchat jim velmi nepříjemné škody.

Teroristé z Hizballáhu dosáhnou protilodní střelou třeba na plavidla ve Středozemním moři, ale stejně tak ji mohou poslat, aby zneškodnila pozemní cíl.

Jestliže se systémy protivzdušné obrany nedokáží ubránit útokům dronů, jsou velice zranitelné. Jedná se přitom o cenné cíle.

Zaútočit na místo, kde se nachází vysoký počet vojáků, může být velice efektivní. Není-li totiž na žádný útok připraveno, budou ztráty vysoké.

Mít Kypr jako nepotopitelnou letadlovou loď ve východním Středomoří by se NATO jistě hodilo, jeho členství je v příštích letech ale nepravděpodobné.

Řízené střely Ch-101 jsou i se zastaralým motorem stejně ničivé jako s moderním, ale nejspíše budou mít některá omezení a může to svědčit to o problémech.

Narazí-li útočníci na zkušené obránce, jakými jsou ukrajinští výsadkáři, v podstatě nemusí být šanci a dojedou si jenom pro smrt.

O posílení ukrajinského letectva se představitelé země snaží dlouhou dobu. Každý západní letoun jako F-16 tak pro Ukrajinu znamená znatelnou pomoc.