Ačkoliv má tank T-80 silné pancéřování, ze strany to již tak dobré není. A pokud zásah zároveň pronikne k munici, má osádka veliký problém.
Západoevropské země potřebovaly za studené války silnou střelu na sovětské tanky. Ty francouzské se povedly a mohly být umisťovány na vozidla i vrtulníky.
Jugoslávie, a později Srbsko, si vybudovalo relativně kvalitní zbrojní průmysl mixující sovětské i západní systémy. Výsledkem je mj. docela schopný raketomet.
Vozidlo jedoucí po cestě je pro operátora dronu jednoduchým cílem. Staré sovětské obrněnce navíc nemají příliš vysoký stupeň ochrany.
Sovětský letoun Su-27 se sice západním protějškům vyrovnal, pokud šlo o výzbroj a případný souboj, ale na rozdíl od nich dokázal operovat i z provizorních letišť.
Sebevražedné drony mohou ničit nejenom techniku, ale také útočit na jednotlivé vojáky. Ti je však mohou rušit a mnohým se tak ubránit.
Pokud vojáci obrněné transportéry dostatečně nezamaskují, jsou pro sebevražedné drony velmi snadným cílem, ať stojí nebo se pohybují.
Řízená střela s dlouhým doletem umožňuje zasahovat cíle na dlouhé vzdálenosti. Využívat ji přitom mohou i vrtulníky nebo drony, které tak zůstanou mimo dosah PVO.
Granátomet může působit jako neohrabaná zbraň, ale moderní systém si může poradit s celou řadou cílů, a to včetně dříve nemyslitelných dronů.
Motocykly mohou vojáky bezpečně dopravit na pozici, zatímco po nich střílí dělostřelectvo, ale když se na ně snesou drony, bude nejspíše během krátké chvíle po nich.