Turecko chce mít co nejdříve vlastní letoun 5. generace, díky němuž by se stalo více nezávislé. Mohl by posílit jeho pozici jakožto výrobce vyspělých zbraní.
Bombardovací i sebevražedné dronové útoky jsou velice efektivní. Zničit mohou nejenom techniku, ale i různé vybavení a samotné vojáky.
Ukrajinští a polští výrobci zbraní spolupracují na mnoha projektech – obrněné vozidlo Oncilla je dobrým příkladem. Vylepšované je podle zkušeností z praxe.
Když se dronu podaří trefit odpalovač raket PVO plný střel, existuje vysoká šance, že je odpálí a zajistí tak kompletní zničení systému.
Bezpilotní letoun s velkým dosahem dává možnost zasahovat cíle tam, kde to bylo ještě před nedávnem nemožné. Vyjde navíc mnohem levněji než řízená střela.
Moderní a odolný tank by se ruské armádě určitě hodil. Měla jím být T-14 Armata, jenomže ta jím nejenom není, ale nejspíše ještě dlouho nebude.
Boj se speciální jednotkou může pro běžné vojáky dopadnout velice tragicky. Výcvik i vybavení totiž bývají zcela nesrovnatelné, což je v boji hodně znát.
Zatímco se jiné země pouští do vývoje letounů šesté generace společně, Švédsko uvažuje o vlastní cestě. Moc úspěchů však dosud nesklidilo.
Strategické bombardéry i bojové letouny amerického letectva se mohou držet při odpalování vylepšených řízených střel v bezpečí, případně dosáhnout na vzdálenější cíle.
Když pěchota stojí proti zkušeným operátorům dronů, nemá téměř žádnou šanci. Jediným řešením, jak si zachránit život, může být nakonec kapitulace.