Některé státy v invazi nezastavila ani ruská zima. Těchto 5 porážek Ruska je ukázkovým příkladem

Napoleon se svou Grande Armee dobýval Moskvu v zimě. Sice se města zmocnil, ale nakonec utíkal s nepořízenou. Adolf Hitler se nepoučil z Napoleonova příkladu a utrpěl několik zdrcujících porážek, které rozhodly o výsledku největšího konfliktu v dějinách. Teploty běžně dosahující mínus 50 stupňů Celsia, v podzimním období všudypřítomné bahno a ruské jednotky, zvyklé na toto počasí. Aspekty, které daly vzniknout rčení, že v zimě se v Rusku nemá bojovat. Je to ale skutečně tak?

Rusko-Japonská válka 1904 – 1905

Japonské císařství se po reformách Meidži začalo rozhlížet mimo své hranice, kde by mohlo použít svojí modernizovanou armádu a zvětšit svůj vliv. Zájem upoutal jejich odvěký rival Korea a Mandžusko, v té době ruské území. Japonci zahájili válku v únoru 1904, tedy v zimním období a boje probíhali více jak rok. Rusům nepomohla ani pověstná zima. Zkostnatělý carský režim nebyl schopen slabší Japonce porazit.

iZdroj fotografie: Uživatel Anonymous / Public Domain

Korejský poloostrov Japonci dobyli ještě v roce 1904. Téměř rok obléhali Port Artur (dnešní Lu-Šun), který nakonec kapituloval. Ironií je, že díky klimatickým podmínkám nebyl ruský car Mikuláš II. schopen po Transsibiřské magistrále schopen nechat dopravit dostatečné zásoby a posily bojujícím jednotkám, což významně přispělo k japonskému vítězství. V tomto případě se klimatické podmínky otočily proti Rusku samotnému.

Pokračovací válka

Sovětský svaz v rámci Versaillské mírové smlouvy přišel rozsáhlá území. Útokem na Finsko se snažil získat zpět území v okolí Petrohradu a strategicky zabezpečit své druhé nejvýznamnější město. Důstojnický sbor Rudé armády byl zdecimovaný čistkami a političtí komisaři měli příliš velký vliv. Finové se velmi úspěšně bránili a způsobili Rusům obrovské ztráty, přestože nakonec ztratili 11 procent svého území, uhájili svojí samostatnost.

iZdroj fotografie: Lieutenant Eronen / Creative Commons / CC BY

V rámci Pokračovací války Finové, v pragmatickém spojení s nacistickým Německem, získali ztracená území zpět a drželi je až do roku 1944, kdy už nebyli schopni odolat drtivému tlaku Rudé armády. Přesto v zimním období uštědřili Sovětskému svazu řadu drtivých porážek, které mimo jiné povzbudili Adolfa Hitlera k provedení operace Barbarossa.

Ingriánská válka 1610 – 1617

V letech 1598 až 1613 procházelo Rusko takzvaným Obdobím potíží. Ruští bojaři ohrožovali cara Lžidimitrije, který požádal o pomoc Švédsko. Toho využili Poláci a na Rusko zaútočili. Dobili Kreml a porazili spojenou armádu Švédska a Ruska. Car byl sesazen a Rusko se ocitlo v bezvládí.

iZdroj fotografie: Karl XII / Public Domain

Švédové přeorganizovali svojí armádu a dobyli Novgorod, jehož obyvatelé požádali nově nastoupivšího krále Gustava II. Adolfa, aby na ruský trůn dosadil svého bratra, i přestože Rusové vyhnali Poláky z Moskvy a Michail Romanov se stal prvním Romanovcem na carském trůnu.

Výsledkem komplikovaného konfliktu bylo, že Rusko na více jak století přišlo o přístup k Baltskému moři a válka byla počátkem vzestupu Švédského království, které výrazně ovlivnilo průběh Třicetileté války, jakožto protestantská země. Řada bojů probíhala i v zimním období a Rusové proti stejně otužilým Švédům velmi často prohrávali.

Livonská válka 1558 – 1583

Ivan IV. Hrozný chtěl rozšířit ruský stát k Baltu. Livonsko, ovládané oslabeným Řádem německých rytířů, se jevilo jako snadný cíl. První ruský car jako záminku použil nezaplacení dohodnutých daní ze strany Livonska a zaútočil. Zpočátku úspěšný útok se obrátil proti ruské armádě a car byl donucen k mírovým jednáním, která zpočátku nebyla úspěšná.

iZdroj fotografie: Uživatel Anonymous Plate / Public Domain

Po zapojení Polska do konfliktu se situace pro carské Rusko postupně stávala kritickou. Poláci v třetí fázi konfliktu pod vedením Štěpána Báthoryho zatlačili Rusy až ke Smolensku. Ivanu Hroznému nezbylo nic jiného, než se vzdát celého Livonska ve prospěch Poláků. Třetí fáze bojů byla vedena nezvykle i v zimě, ta opět Rusům nepomohla.

Agrese Zlaté hordy

V druhé polovině 13. a v průběhu 14. století si Čingischánovi potomci prakticky podrobili ruská knížectví. Dobyli Rjazaň a Suzdal. Kyjevské knížectví bylo nuceno odvádět Mongolům pravidelný tribut a důležitá rozhodnutí nechat schvalovat mongolským chánem.

iZdroj fotografie: Mark Carwirght / Creative Commons / CC BY SA

Hlavní silou Mongolů byli jezdci na malých, obratných koních, kterým ruská zima příliš nesvědčila. Přesto Mongolové soudobě neměli vojensky konkurenci a jediný důvod proč napevno neovládli Rusko byl, že neměli zájem. To poskytlo čas ruským knížatům zesílit a postupně Zlatou hordu vytlačit a zničit.

Znáte další války, kdy Rusko nezvládalo odrazit nepřítele?

Zdroj: Wearethemighty, Wikipedia, Wikipedia, Wikipedia, Wikipedia, Wikipedia