Jak se z hrdinky a miláčka Francie stala brutální „Hyena gestapa“? Mohla za to zhrzená pýcha a lichocení Hitlera.
Jsou životní příběhy, které jsou k neuvěření. Jedním z takových je i osud Violette Morrisové (1893-1944). Za svůj život byla vojenská zdravotní sestra, která prošla vřavou 1. světové války. Stala se vynikající francouzskou sportovkyní, která získala několik zlatých medailí na ženské olympiádě. Později se z ní stala automobilová závodnice a miláček francouzské bohémy. A skončila jako agentka nacistické rozvědky a gestapa.
Divoká baronka
Violette se narodila 18. dubna 1893 baronu Pierru Jacques Morrisovi, kapitánu jezdectva ve výslužbě a jeho ženě Élisabeth Mario Antoinett Sakakini, která pocházela z Palestiny. Violette bylo divoké a nezvladatelné dítě. Rodiče ji nakonec dali do klášterní školy. Zde projevila neuvěřitelné sportovní nadání. V patnácti letech závodila na nejvyšší úrovni v boxu, plavání, vzpírání, hodu oštěpem, vrhu koulí a disku. S oblibou prohlašovala, že „Všechno, co dokáží muži, dokáže i Violette“.
Morrisová se v roce 1914 těsně před vypuknutím 1. světové války provdala za Cypriena Gourauda. Jednalo se jen o krycí sňatek. Už tehdy bylo veřejným tajemstvím, že se Violette líbí spíše ženy. Během Velké války sloužila jako vojenská zdravotní sestra a řídila sanitku na frontě během bitvy u Verdunu a bitvy na Sommě. To jí však neuspokojovalo.
Toužila po akci! Proto později sloužila také jako motocyklová kurýrka přímo ve válečné zóně, přičemž nejméně třikrát byl její motocykl zničen nepřátelskou palbou nebo o něj přišla v terénu plném kráterů. Vždy ale svou misi dokončila.
Sportovní superstar
Po válce se Morrisová vrátila ke sportu, hrála za různé francouzské ženské fotbalové týmy a získala zlaté medaile z Ženských olympijských her za hod diskem, oštěpem a vrh koulí. Vyhledává adrenalin. Závodí na kolech, motorkách, autech. Dokonce se věnuje i letecké akrobacii a potápění. Její život řidičky na frontě v ní vzbudil vášeň pro rychlost a adrenalin. Dvakrát se zúčastnila závodu Bol d’Or s vozem Benjamin Ruby o objemu 750 cm3. V roce 1923 se stala mistryní Francie v boxu. Věnuje se i zápasu.
Morrisová se i v osobním životě vzpírala tehdejším společenským konvencím. Oblékala se do mužského oblečení, byla promiskuitní a střídala milence, aniž by dělala rozdíl mezi pohlavími, hodně kouřila a pila a často nadávala tak, že se i námořnici červenali. Veřejně se hlásila k bisexualitě a byla vyfotografována, jak navštěvuje pařížský lesbický noční klub Le Monocle. V roce 1929 si nechala provést dvojitou mastektomii s odůvodněním, že jí velká prsa překážejí při řízení závodních vozů.
Z miláčka vyvrhelem
Veřejné mínění se nakonec obrátilo proti Morrisové. Nemohl za to ani tak její divoký život jako spíše neférové chování na sportovním poli. Při fotbalových utkáních si vyřizovala účty se soupeřkami i rozhodčími pěstmi. Navíc se prokázalo, že prodávala ostatním sportovcům amfetaminy. Byla jí zakázána účast na olympijských hrách v roce 1928 a následně se vše provalilo do tisku. Morrisové bylo opakovaně zakázána účast na sportovních soutěžích.
Díky svým sportovním úspěchům si udělala mnoho přátel mezi společenskou smetánkou a umělci. Mezi její přátele se řadila slavná americká tanečnice Josephine Baker, herec Jean Marais, nebo režisér a dramatik Jean Cocteau. Ten dokonce nějakou dobu žil na jejím hausbótu kotvícím na Seině.
Roku 1937 se Morrisová zapletla do nepříjemné aféry. Na večírku u jejích přátel de Trobriandových, došlo ke konfliktu s milencem paní de Trobriand – bývalým legionářem Joseph Le Cam. Mladého muže nakonec zastřelila. Byla obviněna z vraždy, ale vše nakonec bylo překvalifikováno na sebeobranu a Viollete byla osvobozena.
Ve službách Hitlera
Morrisová po zákazu sportovní reprezentace zahořkla vůči francouzské společnosti a Francii. Dodnes není jasné, kdy kývla na spolupráci s nacistickým Německem. Možná již v roce 1935 souhlasila, že se stane špionkou. Roku 1936 dostala osobní pozvání od Adolfa Hitlera, aby se stala čestným hostem letních olympijských her v Berlíně. Možná teprve podlehla hnědému lákání. Co lze jistě poslat do říše mýtů a bájí, je historka o tom, že se stala během olympiády milenkou Heinricha Himmlera.
Morrisová využila svých známostí ve vyšších francouzských kruzích, včetně těch armádních, a poskytla Německu schémata francouzských tanků a plány francouzské Maginotovy linie, což byly informace, které se ukázaly jako klíčová součást plánu německé invaze do Francie za 2. světové války v roce 1940. Po německé okupaci Francie se Morrisová stala členkou Carlingue, kolaborantské skupiny pracující pro tajnou policii Gestapo.
Pomsta odboje
Po pádu Francie se Morrisová dostala k lukrativním německým vojenským zakázkám. Dodávala benzín Wehrmachtu a v jejích garážích se opravovala vozidla Luftwaffe a Gestapa. Teprve nyní se projevila její temná strana povahy. Působila i v německé kontrarozvědce proti britským agentům SOE, kteří podporovali francouzský odboj. Byla tak efektivní v infiltraci odbojových sítí a získávání informací mučením, že se jí začalo říkat „Gestapácká hyena“.
Její „proslulé úspěchy“ a brutalita nakonec vedly k tomu, že odbojové síly naplánovaly její zavraždění. Dne 26. dubna 1944 řídila Morrisová svůj vůz Citroen Avant. Spolu s ní ve voze byl kolaborantský manželský pár Bailleulových se dvěma dětmi. Na nepřehledné silnici mezi vesnicemi z Lieurey do Épaignes v Normandii čekalo maquistické komando vyzbrojené samopaly. Citroen dokonale rozstříleli a z jeho posádky nikoho neušetřili. O tělo Morrisové se nikdo nepřihlásil, a tak byla pohřbena ve společném hrobě.
Znali jste příběh Violette?