Proč Gavrilo Princip zavraždil Františka Ferdinanda a uvrhl tím evropské mocnosti do první světové války

Zavraždění rakouského arcivévody srbskou nacionalistickou skupinou uvrhlo v roce 1914 svět do jednoho z nejničivějších konfliktů historie.

i Zdroj fotografie: Achille Beltrame/ Creative Commons / Public Domain
                   

K propuknutí první světové války vedlo mnoho teritoriálních, politických i sociálních sporů. Bezprostřední příčinou však byl atentát na arcivévodu Rakousko-Uherska Františka Ferdinanda. Jeho smrt v rukou Gavrila Principa, srbského nacionalisty s vazbami na tajnou vojenskou organizaci známou jako Černá ruka, postrčila hlavní evropské vojenské mocnosti k válce. Proč se však Černá ruka zaměřila zrovna na Františka Ferdinanda?

Tajná organizace Černá ruka

Území Bosny a Hercegoviny v té době ještě nebylo zcela součástí Rakousko-uherské říše, která se snažila získat nad těmito nezávislými zeměmi nadvládu. Srbsko pojalo podezření, že se Rakousko-Uhersko plánuje stát dominantní mocností na celém Balkánském poloostrově a přebije ambice tamních zemí. Hnutí Černé ruky chtělo zabránit rozpínání říše do blízkosti srbských hranic přímou konfrontací.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
Dragutin Dimitrijević (1876-1917), srbský plukovník a člen Černé ruky během soudu v Soluni, 1917.

Černá ruka byla tajná vojenská organizace, již založili v roce 1901 důstojníci Armády Srbského království. Jednalo se o extremistické hnutí, které se neštítilo atentátů, aby dosáhlo svých cílů. Dá se říci, že sami sebe viděli stoupenci hnutí jako Davida bojujícího proti mocnému Goliáši v podobě Rakousko-Uherska, což je možná absurdní přirovnání, ale v této situaci to pěkně sedí.

Návštěva arcivévody Františka Ferdinanda

V červnu roku 1914 navštívil Sarajevo rakouský arcivévoda František Ferdinand se svou ženou. Oficiálním důvodem jeho příjezdu byla kontrola císařských ozbrojených jednotek anektovaných Rakousko-Uherskem v roce 1908. Anexe vzbudila v Srbsku vlnu nepokojů. Existuje ovšem mnoho spekulací, že pár přijel pouze strávit volný čas v cizí zemi. Proč by si ovšem manželé vybrali území, kde je místní obyvatelé neměli zrovna v lásce, není jasné.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
Franz Ferdinadnd se svou ženou Sofií během návštěvy v Sarajevu, 1914.

František Ferdinand a jeho manželka Žofie byli během své oficiální návštěvy v Sarajevu zastřeleni mladým nacionalistou Gavrilo Principem, který měl podle všeho vazby na hnutí Černé ruky. Po několika malých přehmatech byl teprve devatenáctiletý Gavrilo schopen rakouský pár konečně z bezprostřední blízkosti zastřelit.

Plány arcivévody se Srbům nelíbily

Arcivévoda František Ferdinand měl v úmyslu federalizovat RU a nabídnout Chorvatům, Čechům a Maďarům větší nezávislost. V tomto federalizačním procesu se měla Bosna stát součástí Chorvatska, stejně jako tomu bylo od 8. do 12. století. To se samozřejmě nelíbilo Srbům, kteří chtěli přírodní bohatství Bosny pro sebe.

iZdroj fotografie: Walter Tausch / Creative Commons / CC BY-SA
Franz Ferdinand a jeho žena opouštějí sarajevskou radnici po přečtení projevu 28. června 1914. O pět minut později byli oba zavražděni.

Mírové řešení plánované arcivévodou Františkem Ferdinandem stálo v cestě srbským ambicím, proto srbská vláda počítala s atentátem, případně i s válkou. Domněnky, že Srbsko nejednalo v atentátu samo a nešlo pouze o vzpouru skupinky mladých nacionalistů, ale o politický plán, se nepřímo potvrdily v roce 1914, kdy se na stranu Srbska postavilo Rusko, a také po roce 1918, v tu dobu přírodní bohatství v Bosně zabraly Britské a Francouzské společnosti.

Srbská vláda, která byla z atentátu obratem obviněna, odmítla poskytnout Rakousko-Uhersku prostor k prošetření události a vydat své vlastní občany. Tehdy se do konfliktu zapojilo Německo, vyjádřilo podporu Rakousko-Uhersku a poskytlo vojenskou oporu k invazi do Srbska. Dne 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku a křehký mír mezi evropskými velmocemi se zhroutil, což uvrhlo svět do jednoho z nejničivějších konfliktů vůbec.   

První světová válka

Většina historiků se shodne na tom, že spouštěčem první světové války bylo právě zabití Františka Ferdinanda. Jeho smrt však nebyla důvodem k válce. Samotný František za svůj život zabránil hned několika konfliktům na Balkánském poloostrově, které mohly dost dobře vést k celoevropským válkám. V Rakousko-Uhersku nepatřil k nejoblíbenějším postavám, naopak jím většina lidí v říši pohrdala.

Jeho smrt však poskytla vrchním představitelům Německa a Rakousko-Uherska skvělý motiv k rozpoutání války, a tak se také stalo. Evropa byla v roce 1914 velmi nestabilní a válce nešlo zabránit. Zabití Františka bylo pouhou jiskrou, která katapultovala evropské mocnosti do války, k níž by došlo, i kdyby nebyl zavražděn. Důvody totiž existovaly, stačilo by jen najít jiný spouštěč.  

iZdroj fotografie: Imperial War Museums / Public Domain
Německý zákop obsazený britskými vojáky, který byl poblíž silnice Albert-Bapaume u Ovillers-la-Boissellem, během bitvy na Sommě v červenci 1916. Muži na fotografii patřili k 11. praporu roty A, Cheshire Regimentu, frontového pěšího pluku britské armády.

První světová válka neboli Velká válka začala v roce 1914 a trvala až do roku 1918. Na jedné straně stály Ústřední mocnosti, mezi které patřilo Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko a Osmanská říše, na druhé straně mocnosti Dohody – Velká Británie, Francie, Rusko, Itálie, Rumunsko, Japonsko a Spojené státy.

Díky novým vojenským technologiím, které nebyly doposud ve válce využity, se stal svět svědkem nebývalé míry krveprolití a ničení. Vítěznou stranou byly mocnosti Dohody, avšak brutální konflikt si vyžádal více než 16 milionů životů z řad vojáků i civilistů a zanechal svět s hlubokými jizvami.  

Znáte hlavní důvody, které vedly k první světové válce?

Zdroj: Historyofyesterday, Grafhamgrangeschool, Karl T. Hjembo. Sarajevo 1914

Diskuze Vstoupit do diskuze
50 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články