Bitva o ostrov Wake. Ten, kdo se vzdal, byl mučen, nebo rovnou zastřelen

Ještě před válkou byl ostrov Wake známý především pro turisty, kteří tam jezdili za rekreací a odpočinkem. Ostrov byl vhodný pro pozorování různých druhů ptáků, rybolov, plavání a další dovolenkové aktivity. To vše se ale změnilo s hrozbou vypuknutí války. Wake byl pod kontrolou USA a stal se strategickým bodem v rozlehlém Tichém oceánu.

Operační základna USA

Začátkem roku 1941 se dokončovala rozjezdová dráha s obranným opevněním. Na tomto projektu se podílelo přibližně 450 civilních stavebních dělníků, 450 mariňáků, pět členů rádiového oddělení armády a několik námořníků. Jejich cílem bylo vybudovat operační základnu dostatečně blízko Japonska, tak aby americké strategické bombardéry zasáhly Marshallovy ostrovy v případě nouze.

Začátek bojů

Dne 8. prosince roku 1941 zachytil ozbrojený radista vysílání, ze kterého bylo zřejmé, že došlo k útoku japonských střemhlavých bombardérů. Bitva o ostrov Wake začala ten den ráno, součastně s útokem na námořní a letecké základny Pearl Harbor na Hawaji. Na ostrově se už před začátkem boje připravovaly zbraně a shromažďovala munice. Bylo připraveno 12 stíhacích letounů Grumman F4F-3 Wildcat.

iZdroj fotografie: USN / Public Domain

Útok Japonců

Následný ohlušující zvuk uvedl posádky do úkrytů a mariňáky ke zbraním. Jednalo se o 36 japonských bombardérů Mitsubishi G3M2 Nell, které letěly nad ostrovem ve stanovené formaci. Fragmentační bomby v kombinaci s palbou z kulometů působily nenávratné škody. Pearl Harbor a Wake Island byly napadeny téměř současně. Zatímco útok na Pearl Harbor skončil po několika hodinách, Wake byl Japonci bombardován ze vzduchu ještě několik dní.

Američané nejprve odrazili útok

Ostrov Wake však Japonskému útoku odolával. Jeden torpédoborec byl potopen a několik dalších lodí bylo poškozeno. Přestože mělo Japonsko výraznou převahu, Američani svou obranu zorganizovali tak dobře, že japonská flotila ustoupila. Následně Cunningham požádal o posily a doplnění zásob, které během obrany spotřebovali. Jednalo se především o zaměřovače, náhradní díly a radary pro řízení palby.

iZdroj fotografie: Americké námořnictvo / Public Domain

Karta se rychle otočila

Japonci to ale nevzdali, a na ostrov poslali další vojsko. Vojáci a mariňáci bojovali ze všech sil, ale s úsvitem přišla špatná správa. Japonci měli výraznou početní převahu, což znamenalo, že se musel velitel Cunnungham vzdát. Usoudil totiž, že proti velké převaze nemají šanci, a je zbytečné nadále ztrácet lidské životy bez výsledku. Ještě před tím, než k tomu došlo, stihly zničit všechno, co by mohl nepřítel využít proti nim.

Japonská touha po pomstě

Američané během obrany ostrova stihli potopit dva Japonské torpédoborce, jednu ponorku, poškodit sedm lodí a sestřelit 21 letadel. Japonci počítali ztráty na životech u 1000 vojáků. To je rozzuřilo natolik, že se okamžitě rozhodli pomstít. Vojáci, kteří se vzdali, byli zajati a mučeni. Museli sedět svázaní drátem na přímém slunci bez vody a jídla. Byli krmeni starým, pokaženým jídlem a museli si oblékat oblečení, které často vůbec nebylo jejich. Nakonec v lednu 1942 přijela nákladní loď, která transportovala vězně.

iZdroj fotografie: Public Domain

Transport zajatců do Japonska a Číny

Japonci odvezli zajatce v nákladním prostoru lodi až do Číny a Japonska, kde byli osvobozeni až po atomových bombových útocích a japonské kapitulaci. Poté 5. října 1943 zaútočilo americké námořní letadlo z Yorktownu na Wake a dva dny později nařídil japonský kontradmirál Shigematsu Sakaibara popravu 98 zajatých amerických civilních pracovníků. To vše ze strachu, aby nedošlo k invazi. Všichni američtí zajatci byli následně odvezeni na severní stranu ostrova, kde byli se zavázanýma očima popraveni kulometem.

Útěk jednoho ze zajatců

Jednomu z amerických vězňů se podařilo masakru vyhnout, a uprchl. Následně se vrátil na místo, kde byly oběti narychlo pohřbeny v masových hrobech, a na velkou korálovou skálu vytesal zprávu 98 US PW 5-10-43. Poté byl znovu chycen a sám admirál Sakaibara mu sťal hlavu. Jeho nápis na korálové skále je stále vidět, a je jedním z hlavních orientačních bodů ostrova Wake.

iZdroj fotografie: USN / Public Domain

Admirál byl za své činy tvrdě potrestán

Po válce byl Sakaibara spolu se svým podřízeným odsouzen k trestu smrti za masakr, při kterém bylo chladnokrevně zavražděno 98 amerických zajatců a další válečné zločiny. Několik japonských důstojníků spáchalo následně kvůli tomuto masakru sebevraždu a zanechali písemná prohlášení, ve kterých usvědčují admirála Sakaibaru, který byl nakonec 18. června 1947 oběšen. Chladnokrevně zavraždění zajatci byli po válce znovu pohřbeni na tichomořském Národním pamětním hřbitově v Pacifiku.

Zdroj: War History Online