Legenda vznikla na základě povídky napsané krátce po bitvě. Začala se masově šířit a mnozí lidé ji dodnes mají za pravdivou.
Když Velká Británie vyhlásila 4. srpna 1914 válku císařskému Německu, vyslala na pomoc Francii Britský expediční sbor. Šlo o malou vojenskou sílu tvořenou zhruba 80 tisíci muži pod velením sira Douglase Haiga. Vojáci sboru byli profesionálové a v té době se jednalo a jedny z nejlépe vycvičených jednotek na světě. Sbor 22. srpna 1914 dorazil k belgickému městu Mons, kde měl pomoci zastavit německý útok na Francii.
Obrovská německá přesila
Proti Britům útočila 1. německá armáda pod velením Alexandera von Klucka. Britské oddíly mnohonásobně převyšovala. Měla obrovskou ofenzivní sílu, zhruba deset mužů na jeden metr bojiště. Němci brzy zjistili, že britští vojáci obsadili pozice a chtějí je zastavit podél kanálu spojující Mons s Condé.
Německý útok začal ráno 23. srpna. Němci britská vojska podcenili a postupovali dokonce v přehlídkové formaci. Tu brzy začali kosit elitní britští střelci z pušek Lee-Enfield, kteří uměli pálit velkou rychlostí a velmi přesně. Němci museli svoji taktiku změnit a s mnohonásobnou přesilou tlačili na britské zákopy. Ty odolávaly do odpoledních hodin. Pak začalo být jasné, že pozice expedičního sboru je neudržitelná. Hrozilo mu obklíčení, protože ustupovala francouzská vojska po stranách.
Pomoc v podobě andělů
Velitelům nezbylo nic jiného, než zavelet k ústupu. Ten museli provádět za plného německého útoku. Britům se dařilo ustupovat do dalších obranných pozic a německý útok úspěšně zadržovat. Nepříteli působili trojnásobné ztráty než utrpěli oni sami. Podle legendy jim v tomto okamžiku pomáhali andělé vyzbrojení luky. S Němci se vypořádávali tak jako angličtí střelci před staletími v bitvě i Anzicourtu.
Poprvé se tato historka objevila 29. září. Tehdy velšský autor Artur Machen publikoval v londýnských novinách The Evening News povídku Lučišníci. Editoři novin však opomněli k ní přiložit upozornění, že jde o pouhou fikci. Vyprávěla příběh o tom, jak se britští vojáci úspěšně bránili německé přesile. A když potřebovali ustoupit, zjevili se andělé vyzbrojení dlouhými luky. Střelbou zadrželi německý postup na tak dlouho, než se Britům povedlo se dostat do bezpečí.
Příběhu se ujala britská bulvární média, která ho začala šířit dál. Začali se dokonce objevovat údajní svědci z řad bojujících vojáků, kteří tvrdili, že lučištníky opravdu viděli. Tato legenda, jakkoli může být fantastická, měla pozitivní vliv na morálku britské veřejnosti a vojáků. Dostala se také do řady filmů nebo literárních děl. Skutečností zůstává, že o úspěšném ústupu tváří tvář velké přesile rozhodlo především umění a statečnost britských vojáků.