Britský voják, který přežil neuvěřitelná zranění. Kulky ani havárie letadla ho nezastavili, měl 9 životů jako kočka

Válečné řemeslo je bezesporu velmi nebezpečné. Vojáci musí zvládat velkou námahu a často se potýkají s náročným prostředím. Když se k tomu připočtou létající kulky a šrapnely, jde na bojištích doslova o život. Proto není výjimkou, že mnozí z nich utrpí zranění. Ne nadarmo se za ně dávají i ceněná vyznamenání. Ale aby měl někdo tolik zranění jako britský generál Adrian Carton de Wiart a přesto zůstával věrný armádě, to se jen tak nevidí.

Kulky i havárie letadel

Příběh známého britského velitele je neuvěřitelný, včetně toho, kolika se účastnil válek. Bojoval v obou světových konfliktech i v búrské válce. Byl minimálně sedmkrát postřelený, přežil dvě letecké havárie a nepřátelské zajetí. Když mu lékař odmítl amputovat prsty, tak si je sám utrhl. Pokud se podíváte na jeho fotografie z doby, kdy byl starší, uvidíte na něm doslova stopy válečných zranění. Přesto byl britské armádě věrný.

Do bojů se mladý muž dostal v druhé búrské válce, kdy odešel ze studií a narukoval. Zde schytal kulku do slabin a žaludku a vrátil se domů. Otec mu dovolil zůstat v armádě, věnoval se proto posilování a stal se důstojníkem. Při bojích v Somaliandu byl dvakrát střelený do obličeje, přišel o oko a kus ucha, ale obdržel vyznamenání DSO.

iZdroj fotografie: Public Domain

Skleněné oko se mu zdálo nepohodlné, nosil proto klapku. Když se v roce 1915 dostal na západní frontu, zranění přibývala. V roce 1915 přišel o prsty, které si sám odtrhl, později mu amputovali ruku.

V bitvě na Somě ho střely zasáhly do hlavy a do kotníku. Kyčel to odnesla bitvě u Passchendaele. Dostal také zásah do nohy a do ucha. Byl posílán na zotavenou do Park Lane. Tam koloval vtip, že již pro něho mají připravené pyžamo jeho velikosti, jak tam býval často. Postupně stoupal i ve velení, stál v čele tří praporů a brigády, dostal i dočasnou hodnost brigádního generála. Za statečnost v roce 1916 obdržel nejvyšší britské vyznamenání Viktoriin kříž.

Po havárii letadla zajetí

Intenzivně se zapojil i do druhé světové války, i když na jejím začátku mu táhlo na šedesátku. Bojoval v Norsku nebo v Jugoslávii, často v boji muž proti muži. Mladí vojáci vzpomínali, jak zuby vytrhával pojistky granátů a ty házel zbývající paží. V roce 1941 spadlo letadlo, kterým letěl, ve Středomoří a zajali ho Italové. Pětkrát se pokusil uprchnout, jednou trvalo osm dní, než ho dopadli. Nakonec jej Italové poslali jako vyslance, když v roce 1943 jednali se spojenci o kapitulaci.

iZdroj fotografie: Public Domain

Později jej Winston Churchill poslal do Číny jako svého osobního zástupce. Nakonec až do roku 1947, kdy odešel do důchodu, působil v Asii. Při návratu do Velké Británie v Rangúnu uklouzl na kokosové rohoži, zlomil si několik obratlů a skončil v bezvědomí v nemocnici. Nakonec se vrátil do Anglie, kde zemřel v roce 1963 ve věku 83 let.

Zdroj: Wearethemighty