Britský pilot pronásledoval německý letoun tak dlouho, že se na základnu vrátil téměř jen na výpary

Letecké války mezi západními spojenci a nacistickým Německem se účastnilo tisíce letců. Mnozí z nich se vyznamenali a stali se slavnými. Pravdou ale zůstává, že i řada pilotů, jejichž jména dnes téměř nikdo nezná, má na svém kontě mnoho výjimečných činů. Jen se na ně zkrátka v tom počtu zapomnělo. Jedním z takových byl například Jack Sylvester Adams.

Letcem se stal již před válkou

Narodil se v roce 1911 a již ve třicátých letech se rozhodl, že chce být pilotem. S výcvikem v RAF začal v roce 1936. Po jeho dokončení byl zařazen ve 29. peruti, ve které létal i v roce 1939, když začala druhá světová válka. Téměř po roce nečinnosti v rámci takzvané „Podivné (falešné) války“ se nakonec Anglie a Francie dostaly s Německem do křížku v létě 1940. Po porážce Francie se stala německým cílem Velká Británie.

Peruť, ve které Adams působil, byla určena k nočním stíhacím operacím. Od roku 1938 měla ve výbavě bombardéry Bristol Blenheim Mk.IF s úpravou pro noční stíhání. Ta spočívala v přidání jakési vany se čtyřmi pevnými kulomety Browning 7,7mm pod trup letounu. V roce 1940 byly některé bombardéry vybaveny i prvními radary.

iZdroj fotografie: RAF / Public Domain

Přesto se tehdy noční stíhači museli spoléhat hlavně na svůj zrak. Adamsovi se jedné noci v srpnu 1940 podařilo zahlédnout záblesk světla z německého letounu. Vydal se za ním a sledoval ho tak, aby jej nepřátelská osádka neviděla. Němec se již vracel domů a Adamsovi docházelo palivo, ale tvrdohlavě pokračoval v pronásledování.

Byl zázrak, že doletěl

Trvalo to zhruba 50 minut, než se dostal do pozice k zahájení střelby. Jeho Blenheim Mk.IF byl sice vybaven primitivním radarem, jenže ve skutečnosti se musel řídit světelnou stopou protivníka. Letadlo dosahovalo maximální rychlosti 447 km/hod. Protivníkovo letadlo bylo jen trochu pomalejší. Adams německý letoun ale nakonec sestřelil u ostrova Wight.

Pak se otočil a vydal zpět na svoji základnu v Digby. Když tam doletěl a uprostřed noci přistál, nikdo téměř nechápal, jak je to možné a i sám Adams kroutil hlavou. Palivoměr jeho letounu byl už hodnou chvíli na nule. Za tento čin nakonec o měsíc později dostal vyznamenání DFC.

iZdroj fotografie: RAF / Public Domain

Adams nakonec přežil celou válku. Během své válečné kariéry pak sloužil jak ve štábních funkcích na zemi, tak u bojových perutí. Některým, například 226. nebo 256. peruti, i velel. V roce 1944 dostal ke svému DFC sponu (bar). Po druhé světové válce zůstal jako velitel perutě u RAF, kde sloužil do roku 1958. Zemřel v roce 1993.

Znáte nějaké historky zapomenutých pilotů hrdinů?

Zdroj: Warhistoryonline