Český Messerschmitt (Avia S-199) aneb první bojové stroje, které Izrael nasadila proti arabským nepřátelům

Po druhé světové válce potřebovalo československé stíhací vojenské letectvo obnovit svoji sílu. Jeho jednotky disponovaly směsicí stíhaček, se kterými bojovaly ve druhé světové válce. Stroje ale rychle odcházely, nebo pro ně nebyl dostatek náhradních dílů. Letectvo potřebovalo vlastní stroj do doby, než dostane proudové letouny.

Využití německé technologie

Nabízelo se snadné řešení, kterou bylo využití výrobních kapacit a strojů, jež v Československu zbyly po nacistickém Německu. Nejvhodnější se ukázal Messerschmitt 109G. Samotných letounů, především jeho draků, se na československém území nacházelo několik set kusů, další bylo možné získat ze zahraničí. Kompletací stroje tak byla pověřena společnost Avia.

Není motor

Největším zádrhelem se ukázal motor. Německé stroje byly poháněny motory Daimler-Benz DB605. Těch bylo v Československu málo, zvláště poté, co byl výbuchem zničen jejich sklad na Ústecku. Jediným řešením bylo využít dostupný motor Jumo 211. Ten ale byl určený pro bombardéry, nikoli stíhací letadlo. Vyžadoval i osazení pro stíhačky nevhodné vrtule, čím se velmi zhoršily letové vlastnosti S-199.

Nestabilní a pomalá

Německá stíhačka byla kvůli podvozku proslulá nestabilitou, a nevhodná vrtule tuto slabinu ještě zhoršila a stroj byl náchylný ke kolizím. Vysloužil si proto přezdívku Mezek. Výkon motoru a tvar vrtule s velkými lopatkami výrazně snižoval rychlost. Motor neumožňoval montáž kanonu ve středu vrtule a ty proto byly umístěny ve křídlech. Tím rychlost stroje klesala k pouhým 580 km/h.

iZdroj fotografie: Alfvan Beem / Creative Commons / CC BY-SA

Výzbroj

Avia S-199 měla několik druhů výzbroje, ale nejčastěji se skládala ze dvou kanonů MG 151 ráže 20 mm umístěných v křídlech. Ty doplňovaly kulomety ráže 13 mm v přídi letounu. Mohla nést i pumy do hmotnosti 250 kg a místo nich bylo možné připevnit i přídavnou nádrž a prodloužit akční rádius letadla na 850 kilometrů.

Boje v Izraeli

Po vzniku státu Izrael dodalo Československo Izraeli 24 Avií S-199. Byly to první bojové stroje, které mohl židovský stát nasadit proti svým arabským nepřátelům. I když nebyly nejmodernější, zaznamenaly několik bojových úspěchů, včetně sestřelení nepřátelských strojů. Izraelci je museli po necelém roce stáhnout. Hlavně kvůli problémům s údržbou.

iZdroj fotografie: Alfvan Beem / Creative Commons / CC BY-SA

Čekání na migy

V československém letectvu sloužilo kolem 550 Avia S-199 nebo cvičných CS-199. V roce 1951 do výzbroje letectva vstoupil ruský Mig-15. Vrtulová a zastaralá S-199 byla v následujících letech stažena z výzbroje. Její exempláře jsou vidění v Leteckém muzeu Kbely a v Muzeu izraelského vojenského letectva Chacerim.

Zdroj: Jiří Fidler, Jiří Rajlich: Soumrak králů vzduchu. Ares, Deus, Praha, 2000 + Václav Němeček: Československá letadla 2. Naše vojsko, Praha, 1984