Spojené státy měly pro Japonsko přichystanou ještě třetí atomovou bombu. Stala se však nehoda

Na konci druhé světové války svrhli Američané na Japonsko dvě atomové bomby. Jednalo se o předem vybrané cíle – města Nagasaki a Hirošima. Tyto dva útoky jsou stále jediným případem v historii, kdy byla použita jaderná zbraň ve válečném konfliktu. Ve skutečnosti však Spojené státy plánovaly a dokonce už chystaly třetí atomovou bombu, která byla taktéž určená pro Japonsko. To se však několik dní před plánovaným útokem vzdalo a ušetřilo tak životy tisíců nevinných lidí.

Původní označení bomby bylo Rufus

Jádro bomby bylo nejprve sestaveno v Národní laboratoři v Los Alamos. Jeho původní označení bylo Rufus, ale velmi brzy se přešlo na přezdívku demon core. V projektu této atomové bomby chybělo už pouze vyrobit plášť k plutoniovému jádru a byla by připravena k použití. Dne 21. srpna roku 1945 však došlo k nehodě, při které mladý čtyřiadvacetiletý fyzik Harry Daghlian pracoval v té době sám na vytvoření neutronového reflektoru.

iZdroj fotografie: Národní laboratoř Los Alamos / Creative Commons / Public Domain

Jeden špatný pohyb způsobil nehodu

Stavěl kolem jádra atomové bomby zeď z desek karbidu wolframu a snažil se zjistit, kolik je zapotřebí těchto destiček k odražení neutronů zpět do jádra. V rozhodující chvíli mu měřič neutronů ukázal požadované množství desek. Položením dalšího kusu by okamžitě došlo k vytvoření superkritické mase v jádru. Rozhodl se tedy dát desku mimo, ale při odsunutí ruky mu spadla přímo na odhalené jádro.

Daghlian zemřel na následky z ozáření

Po dopadu desky na jádro došlo k okamžitému výbuchu a tepelné vlně. Přestože ještě stihl Daghlian desku z jádra sundat, bylo už pozdě. Necelý měsíc od výbuchu zemřel na následky z ozáření. Kromě něj zahynul také strážce budovy, který přihlížel celému procesu. Pokud si myslíte, že byli Američané od té doby opatrnější při nakládání s atomovou bombou, jste na omylu. Podobný incident se totiž stal o necelý rok později znovu, opět na tomto typu bomby.

iZdroj fotografie: Národní laboratoř Los Alamos / Creative Commons / Public Domain

Podobná nehoda se stala o necelý rok později

Dne 21. května roku 1946 se vědec Louis Slotin věnoval svému experimentu, který není dodnes úplně jasný. Tehdy jádro atomové bomby překryl beryliovou skořepinou. Ta měla mít stejný účinek, jako o rok dříve wolframová zeď u Daghliana. Její úkolem tedy bylo odrážet neutrony zpět do jádra až do doby, kdy dosáhnou superkritické masy. Slotin využíval k oddělení beryliovy skořepiny od jádra obyčejný šroubovák, který spolehlivě fungoval.

iZdroj fotografie: Národní laboratoř Los Alamos / Creative Commons / Public Domain

Pouhé upadnutí šroubováku mělo katastrofické následky

Jednoho dne, když pracoval se svými kolegy na tomto experimentu, šroubovák mu spadl na zem. Skořepina tak zůstala na jádru a došlo k výbuchu. Celá místnost byla zalitá modrým světlem, všichni začali křičet a nastala panika. Když strážní budovy uslyšeli vědce řvát a uviděli modré světlo, rychle utekli do okolních kopců. Slotin zemřel o devět dní později na následky z ozáření, ale ostatní vědci přežili.

Slyšeli jste někdy o třetí atomové bombě přezdívané demon core?

Zdroj: Warhistoryonline