Desítka nejdůležitějších bitev, které rozhodly první světovou válku. Při vzpomínkách na ně vstávají chlupy hrůzou

Během první světové války vybojovaly řadu střetů, při kterých zahynuly tisíce vojáků. Některé dopadly nerozhodně, jiné znamenaly zlom.

i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Během první světové války zahynulo na 16 milionů lidí, ať vojáků nebo civilistů. Šlo o první konflikt historie, při kterém se bojovalo na několika kontinentech, na moři, na souši i ve vzduchu. Vznikly během ní mnohé nové zbraně a taktiky, které se používají dodnes. Tohle je desítka bitev, které měly na její průběh asi největší vliv.

Bitva na Marně

Na začátku války Německo doufalo, že se mu podaří dosáhnout triumfu a porazit Francii pohyblivou válkou. Proto zaútočilo přes země Beneluxu. Ze začátku vypadalo, že plán vychází a císařská armáda se blížila k Paříži. Na začátku září 1914 ale Francouzi spolu s Brity provedli protiútok, který německý postup zastavil. Němci se byli nuceni stáhnout. Obě strany se posléze zakopaly a začala statická válka.

iZdroj fotografie: Public Domain

Bitva o Gallipoli

Významným spojencem Německa a Rakouska-Uherska byla Osmanská říše. Proto v Anglii vznikl plán na útok na Dardanely a následné proražení cesty do Černého moře ke spojeneckému Rusku. Útok začal 15. dubna 1915, ale Angličané se spojenci Turky podcenili. Přišli o několik plavidel a dobře se nevyvíjel ani útok pozemních vojsk. Ta byla po těžkých ztrátách na obou stranách v roce 1916 stažena.

Bitva u Jutska

Německá císařské námořnictvo v letech před první světovou válkou postavilo mnoho moderních lodí a připravovalo se na střet se silnou britskou flotilou. K výpadu se odhodlalo na konci května roku 1916. Britská flotila zareagovala a svazy plavidel se střetly u Jutska. Hlavní síly flotil se nepotkaly, při střetech Britové ztratili 16 a Němci 11 plavidel. Císařské námořnictvo se poté stáhlo a do konce války zůstalo v přístavech. Britská flotila tak Německo mohla stále blokovat.

iZdroj fotografie: Public Domain

Bitva u Verdunu

V únoru roku 1916 se Němci pokusili o útok na francouzské město Verdun. Bitva se nakonec táhla téměř do konce roku 1916 a byla nejdelší bitvou celé války. Je jedním z nejznámějších symbolů utrpení při zákopové válce. Na obou stranách si vyžádala kolem jednoho milionu mrtvých a zraněných. Francouzskou i německou armádu značně vyčerpala, ale nepřinesla žádný podstatný výsledek.

Bitva na Sommě

V létě roku 1916 se britské velení ve spolupráci s Francouzi pokusilo o dosažení významného vítězství, které mělo znamenat obrat ve válce. Vybralo si k tomu část fronty u řeky Somma. Britové věřili, že intenzivní týdenním dělostřelecké bombardování rozvrátí německé pozice a pěchota pak snad projde. Mýlili se a jen za první den útoku zaznamenali ztráty 57 tisíc zabitých a zraněných. Do listopadu byly ztráty obou stran téměř milion mužů, britská vojska postoupila maximálně o deset kilometrů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Ofenzíva Alexeje Brusilova

Od začátku války se Rusku na východě v boji s Němci a Rakouskem-Uherskem příliš nedařilo. Na léto 1916 naplánoval ruský velitel Alexej Brusilov útok, který měl situaci změnit. Rusové od června do září postoupili až o 100 kilometrů. Ofenzíva byla koordinována s boji na Sommě a u Verdunu. Němci museli část vojsk přesunout a pak jim chyběla na západní frontě. Rusku se již nikdy podobného úspěchu nepodařilo dosáhnout.

Třetí bitva u Yper

U města Yper svědly obě strany během války několik střetů. Ten nejznámější začal na konci července 1917 a trval do začátku listopadu 1917. Britové se při něm snažili dobýt významný železniční uzel. Boje se odehrávaly v blátě způsobeném vydatnými dešti a protrženými hrázemi. Obě strany utrpěly mnohasettisícové ztráty, ale nedosáhly téměř žádného úspěchu.

iZdroj fotografie: Public Domain

Německá jarní ofenzíva

Po revoluci v Rusku Německo uzavřelo na východní frontě příměří a uvolnil se mu dostatek sil na další operace na západě. Německé velení si bylo vědomé, že potřebuje dosáhnout úspěchu do příchodu významných posil z USA, které vstoupily do války. Proto na jaro 1918 naplánovalo rozsáhlou ofenzívu. Od března do července dosáhla dílčích úspěchů, ale koordinovanou obranu Britů a Francouzů neprorazila.

Bitva u Amiens

Po ztroskotání německé ofenzivy byla na řadě vojska spojenců. Využila zkušeností z předchozích neúspěšných bojů a změnila taktiku. Velitelé kombinovali nasazení dělostřelectva, pěchoty, letectva a tanků, kterých měli více než 400. Při dobytí nějakého území útočníci zastavili, aby se nerozbíjeli o nedotčená obranná postavení, a pak zaútočili jinde. Na mnoha místech se jim v srpnu 1918 obranu podařilo úspěšně prolomit.

iZdroj fotografie: Public Domain

Porážka Osmanské říše

V září 1918 zaútočili Britové v Palestině na turecká vojska. Osmanské říše v té době čelila mnoha problémům. Během prvního dne se útočníkům podařilo postoupit až o 30 kilometrů. Postupně turecké jednotky obklíčili a ty se ve velkém vzdávaly. Britové navíc vedli úspěšný útok v Mezopotámii. Osmanská říše pak na konci října požádala o příměří.

Zdroj: IWM

Diskuze Vstoupit do diskuze
108 lidí právě čte
Zobrazit další články