Dělostřelecký taktik navrhoval dobývat hrady za pomoci zápalných koček. Doslova a do písmene

Použití zvířat ve válečnictví není ničím novým, například koně byli součástí armád již od starověku a často tvořili hlavní údernou sílu. Staří taktici ale přišli s řadou nápadů, jak by různá zvířata šlo využít. Ne vše je doloženo, ale spisy od Franze Helma, kolínského dělostřeleckého mistra ze 16. století, se zachovaly. Přišel například s nápadem, jak využít koček nebo ptáků při dobývání nezdolných pevností a hradů.

Příručka zkušeného dělostřelce

Šlo o renomovaného válečníka, který sepisoval praktické rady na základě svých zkušeností. Bojoval v armádách císaře Svaté říše římské Karla V. v jeho boji proti Osmanské říši a později sloužil vévodům Albertovi V, Ludvíku X a Vilémovi IV. Napsal pojednání o obléhací válce. To popisuje mnoho tehdejších technik využití děl a výbušnin. Ale asi nejzajímavěji a nejpodivněji zní pojednání o možném využití koček nebo ptáků k zapálení hradů a pevností.

iZdroj fotografie: Public Domain

Nápad byl jednoduchý. Útočníci měli chytit kočku pocházející z pevnosti. Připevnit jí na záda jakousi zápalnou raketu a pustit ji. Kočka by se běžela chovat do známého místa jako by byla stodola, půda či nějaký dům. Po explozi by místo zapálila. Podobně se měli využít i ptáci. Není známo, zda tato taktika byla někdy ozkoušená. Pravdou zůstává, že zvířata se klidně mohla běžet schovat do tábora útočníků a uškodit jim.

V historii o tom uvažovali mnozí

Nápad vlastně není tak nový. Například v biblickém příběhu Samson měl připevnit k ohonům lišek hořící pochodně, aby tak zapálil pole Filištýnských. V Číně zase používali zapálené voly k ničení mostů a jiná čínská publikace pojednává o možnosti využití zápalných bažantů. Olga Kyjevská se pak v 10. stoletá měla pomstít jedné vesnici tak, že když od nich dostala vrabce a hrdličky, připevnila k nim doutnající uhlíky a poslala je domů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Kromě těchto nápadů a všeobecně používaných koní ale armády využívaly i jiné zvířata. Známí jsou třeba váleční sloni, které nasadil Hannibal již zhruba 200 před Kristem ve válce s Římem. Podobně je až zhruba do konce 19. století používala řad armád. Proti slonům se zase nasazovali váleční nosorožci nebo prasata. Ozbrojené síly mají ve svém arzenálu i psy a často jsou velmi užiteční. I když třeba sovětský nápad posílat psy s výbušninou pod německé tanky se příliš nepovedl.

Zdroj: Warhistroryonline