John Malcolm Thorpe Fleming „Jack“ Churchill byl profesionálním důstojníkem, který rozhodně nezapadal do tradičních představ o příslušnících britské královské armády.
Uměl šermovat, střílet z luku, a hrál výborně na dudy. Kolegové mu přezdívali „šílený“ nebo „bojechtivý Jack“. Narodil se roku 1906 na Srí Lance. V roce 1926 ukončil vojenskou akademii v Sandhurst. Po jejím absolvování sloužil v Barmě, kde propadl jízdě na motocyklu. Jednou vyrazil z Puny do Kalkaty, což je zhruba 2 420 kilometrů. Armádu opustil v roce 1936. V civilu, pracoval jako novinář v Nairobi, živil se jako model a zahrál si několik rolí ve filmu. V roce 1938 obsadil druhé místo v soutěži dudáku v Aldershot a o rok později reprezentoval Británii na lukostřeleckém šampionátu v Oslu.
Jack kosil nepřátele mečem a naháněl jim hrůzu
Po napadení Polska v roce 1939 a vypuknutí druhé světové války se vrátil do armády a s britským expedičním sborem byl nasazen ve Francii. Do akcí chodil vyzbrojen mečem, lukem a šípy, protože jak tvrdil: „Důstojník, který jde do boje bez meče, není řádně vystrojen.“ Na konci jeho výpadů byly mrtvoly rozsekané mečem, což nepříteli na bojovnosti nepřidávalo.
Během obléhání Dunkirku Jack se svými muži napadl u L’Épinette německou hlídku a jednomu z Němců proťal hrdlo jeden dobře mířený šíp. Zbytek jeho muži postříleli. Ve Francii získal první Military Cross a po této akci se přihlásil jako dobrovolník ke Commandos.
V prosinci 1941 se zúčastnil operace Archery, což byl nájezd na norskou továrnu, dělostřeleckou baterii a sklady paliva. Jack vedl své muže do útoku na baterii s taseným mečem a než se zapojili do boje, vyhrával na dudy March of the Cameron Men. Akce byla úspěšná, ztráty malé, a kořist v podobě zajatců bohatá. Jack dostal za tuto akci druhý Military Cross.
Velké úspěchy měl Šílený Jack také v Itálii
V Itálii v roce 1943 vedl několik úspěšných útoků. Jednou měl obsadit pozorovatelnu u města Molino, do něhož pronikl v nočních hodinách s desátníkem Ruffellem. Nejprve zajal dva Němce, kteří vyjeveně zvedli ruce, když ucítili na krku chladnou čepel meče. S nimi potom obcházel postavení a sbíral další zajatce, na které vždy zařval „Hande hoch!“ a zašermoval jim mečem před obličejem. Celkem dvojice Britů zajala kolem 40 Němců.
Zbytek jeho komanda zvýšil počet zajatců na 135. Když se vraceli z akce, vezli raněné na zabavených dvoukolácích, které museli za trest tlačit Němci. Když se Jacka ptali, jak to dokázal, vysvětlil: „Když Němcům vyšší šarže hlasitě a srozumitelně řekne, co mají dělat, vyhrknou jen Jawohl a nadšeně se do toho pustí.“ Na hrudi mu přibyla další medaile, a sice Distinguished Cross (kříž za vynikající službu).
Nicméně celá akce nebyla žádná procházka a došlo i na boj z blízka, při němž Jack přišel o svůj meč. Do města se proto musel později vrátit a hledat svou ztracenou zbraň. Cestou potkal americké vojáky, kteří zabloudili a šli rovnou vstříc nepříteli. Americký seržant nedbal jeho rady, aby se otočili, což Jack okomentoval: „Dělejte si co chcete, ale potřetí už sem sakra nepůjdu.“
Jack padl do zajetí Němců, gestapo ho však minulo
Při dalším nasazení v Jugoslávii byl omráčen výbuchem granátu a zajat. Vzhledem k tomu, že Hitler nařídil popravit každého příslušníka Commandos, přihlásilo se o Jacka gestapo. Zajatí Britové však spadali pod kapitána Wehrmachtu Hanse Thuenera, který Jackovi oznámil, že podle rozkazu by ho měl předat Gestapu, ale hned dodal: „Jste voják stejně jako já. Odmítám, vás vydat těmhle civilním řezníkům. Nevím nic o tom, že bych takový rozkaz dostal.“
Tím Jackovi zachránil život a on mu na oplátku napsal na lístek: „Zacházel jste s námi dobře. Pokud se dostanete po válce do Anglie, zvu vás ke mně a mé ženě na večeři.“ A nebylo to jen bezcenné gesto, neboť když Thuenera zajali partyzáni a chtěli ho popravit, lístek mu zachránil život.
Churchill však skončil v koncentračním táboře v Sachsenhausenu, kde mu podruhé zachránilo život příjmení, protože si Němci nebyli jisti, zda se nejedná o příbuzného britského premiéra. Neodvážili se ho zabít, neboť mohl posloužit jako argument při vyjednáváních, takže se nakonec ocitl ve VIP vězení. V září 1944 utekl, ale byl chycen a převezen do Rakouska. Odtud uprchl v dubnu 1944 a po osmi dnech narazil na americké vojáky. Toužil po dalším nasazení, ale válka v Evropě mezitím skončila, což okomentoval „ale ještě jsou tu ti Japonci, že?“ a požádal o přeložení na východ.
Další válku už britský důstojník nestihl
Než se s britskými silami dostal do Barmy, ukončily výbuchy nad Hirošimou a Nagasaki i konflikt v Tichomoří. To Jacka rozlítilo a začal křičet: „Zatracení Yakeeové, nebýt jich, mohli jsme válčit ještě 10 let!“ Svůj proslov průběžně doplňoval nadávkami. Dalším působištěm byla Britská Palestina, kde bojovali Židé proti Arabům. Zde se proslavil úspěšnou evakuací 700 židovských doktorů, studentů a pacientů po takzvaném „masakru zdravotnického konvoje“, který měli na svědomí Arabové.
Na závěr kariéry školil v Austrálii kadety a propadl surfingu. Mimo jiné stavěl vlastní prkna a mezitím si ještě stihl zahrát lučištníka ve filmu Ivanhoe z roku 1952. Z armády odešel v roce 1959. Když se vrátil do Británie, závodil na motocyklu, stavěl RC modely, opravoval parníky a organizoval na nich výlety.
Smysl pro výstřednost ho nikdy neopustil. Když se vracíval vlakem z Londýna z práce, šokoval vlakové čety i spolucestující tím, že pravidelně vyhazoval zavazadla za jízdy z okna. Bydlel totiž hned vedle trati a bagáž si házel na zahradu, aby se s ní nemusel „vláčet“ z nádraží. Při svém dobrodružném životě se stihl kupodivu oženit. V březnu 1941 si vzal za manželku Rosamund Margaret Denny, s níž měl dva syny, Malcolma (*1942) a Rodneye (*1947). John Malcolm Thorpe Fleming „Jack“ Churchill zemřel ve spánku v roce 1996 ve věku 89 let.
Autor: Jindřich Svěcený
Výcvik a cvičení
|
PŘEČTENÍ: 11340
Události
|
PŘEČTENÍ: 10570
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 9466
