První obětí druhé světové války, která vypukla ráno po falešném útoku, se stal Franciszek Honiok, německý občan polského původu.
V létě roku 1939, jakmile se vztah mezi Německem a Polskem dostal na bod mrazu, nafingovali Němci přepadení dřevěné věže rozhlasového vysílače v příhraničím, tehdy německém městě Gliwice. Falešné přepadení, ke kterému došlo v podvečer 31. srpna, mělo odůvodnit vpadnutí německých vojsk na území Polska o několik hodin později.
Esesáci se převlékli za Poláky
Poté, co do hotelu v Gliwicích dorazil rozkaz o spuštění tajné operace, se skupina nacistických diverzantů ze speciální jednotky SS převlékla do polských uniforem a vyrazila směrem k příhraniční rozhlasové věži. Rozkaz zněl jasně – přepadnout věž a odvysílat v polštině falešnou zprávu o jejím zabrání. Mise jako taková byla nakonec úspěšná. Hitler získal propagandistickou zbraň, s níž mohl zahájit válku. Samotný útok na rozhlasovou věž však neproběhl zcela podle plánu.
Jakmile po uši ozbrojení esesáci vtrhli do hlavní místnosti, začali kolem sebe střílet a vykřikovat výhružky v polštině. Osádka gliwické radiostanice a přítomní technici měli totiž nabýt dojmu, že je ve skutečnosti přepadli Poláci. Obsluha stanice byla pod výhružkami zabitím zahnána do sklepa, načež esesáci začali pátrat po vysílací místnosti, avšak marně.
Gliwická stanice totiž ve skutečnosti nebyla rozhlasovou stanicí, nýbrž pouze retranslačním vysílačem, který přejímal signál vysílaný z dnešní Vratislavi. Původně jednoduchá mise se tak Nacistům poněkud zkomplikovala.
Jen další z Hitlerových lží
Naneštěstí (nejen) pro Poláky si však jeden z německých vojáků uvědomil, že každá stanice, ač neslouží jako rozhlasová, je vybavena bouřkovým mikrofonem neboli megafonem. Ten se používá při přerušení vysílání v důsledku bouřky. Poté, co byla obsluha věže donucena mikrofon vydat, zahájili Němci plánované vysílání o povstání slezských Poláků.
Ovšem místo zdlouhavého proslovu, který měl německý Führer naplánovaný, stihli jeho přisluhovači odříkat v dokonalé polštině pouze jednu větu: „Pozor! Tady Gliwice, rozhlasová stanice je v polských rukou.“ Následně se vysílač z neznámých důvodů porouchal, a tak se posluchači nakonec nikdy nedozvěděli, co přesně měli němečtí provokatéři světu sdělit.
Hitlerovi však k jeho velkým plánům stačila i ona jediná nic moc neříkající věta. Již následující den ve svém projevu před Říšským sněmem vyhlásil Polsku válku. Události v Gliwicích přitom ve svém proslovu označil jako „netolerovatelný incident, který narušil křehký mír v pohraničí”. Útok na Gliwice se tak stal jen dalším zločinným činem v dlouhé řadě lží a klamů, kterých se Hitler a jeho vláda dopustili.