Připomeňme si výročí fašistického puče v brněnských Židenicích. Pokus o státní převrat, který skončil naprostým fiaskem

V noci z 21. na 22. ledna roku 1933 se na území tehdejšího Československa odehrál neúspěšný pokus českých fašistů o obsazení kasáren v Brně-Židenicích. V čele asi šedesátičlenné skupiny útočníků stál nadporučík Ladislav Kobsinek, jenž byl z armády propuštěn kvůli fašistickým názorům. Jen pár dní po tomto nezdařilém státním převratu nastoupil k moci Adolf Hitler a do Prahy se přesunulo exilové vedení německé sociální demokracie.

Extrémistické ideologie nabíraly na síle

S rostoucí tíhou hospodářské krize rostl v Evropě ve dvacátých a třicátých letech minulého století vliv extrémních pravicových i levicových hnutí. Antisemitismus tak byl v mnohých evropských státech téměř na denním pořádku. A Československo nebylo výjimkou, ačkoliv země byla vnímána jako nesmírně tolerantní.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

V roce 1926 byla v Československu založena Národní obec fašistická, jež se inspirovala extrémistickou ideologií italského premiéra Mussoliniho. V čele této organizace stál bývalý generál Radola Gajda. Fašistická ideologie se však v Československu netěšila příliš velké oblibě a Národní obec fašistická tak nikdy nedosáhla politického výsluní. Právě tuto skutečnost se pokusila skupina změnit v noci z 21. na 22. ledna roku 1933.

Nezdařilý krok ke státnímu převratu

Cílem akce, v jejímž čele stál bývalý voják a člen Národní obce fašistické, Ladislav Kobsinek, bylo přepadnout vojenské kasárny v Brně-Židenicích. Celkem se puče účastnilo asi 60 mužů, převážně řemeslníků a dělníků, poblázněných fašistickou ideologií. Ani ti však do poslední chvíle nevěděli, do čeho vlastně jdou. Původně jim bylo totiž oznámeno, že jedou pouze dohlížet na jednu z fašistických schůzí v Brně.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Kolem půlnoci se muži setkali s Ladislavem Kobsinkem, který je narychlo seznámil se svým plánem na přepadení Svatoplukových kasáren 43. pěšího pluku, čímž by celému státu vyslali signál k převratu. I přesto, že Kobsinka vybral den přepadení velmi chytře, jelikož starší vojáci zrovna odešli do záloh či byli ten den na propustkách, celá akce byla již od počátku nedotažená do konce a šlo spíš o marný pokus bez reálné šance na úspěch.

Asi půl hodiny po půlnoci pronikli muži úspěšně do areálu kasáren a podařilo se jim obsadit strážnici u hlavní brány a skladiště zbraní. Poplach byl však vyhlášen téměř okamžitě a útok byl poměrně rychle zlikvidován. Po krátké přestřelce, v níž byl zabit jeden fašista, a dvou zraněných na obou stranách, se pučisté rozutekli. O incidentu se navíc dozvědělo i brněnské vojenské velitelství a do kasáren vyjeli na pomoc také policejní strážníci. Kolem druhé hodiny ranní zavládl ve vojenských kasárnách opět klid.

Fašismus v ČSR své místo nenašel

Organizátorům nezdařilého puče se podařilo uprchnout do Jugoslávie, brzy však byli zajati a vydáni zpět do Československa. Židenická aféra byla důkazem rostoucích fašistických tendencí v zemi, její neúspěch ale současně ukázal, že fašismus nemá dosud v zemi širší základnu. Akce se účastnili převážně řemeslníci a mladí nezaměstnaní muži, kteří se mimo jiné nechali zlákat na sliby velkých odměn.

Soud vynesl nad pučisty poměrně nízké tresty, a některé, včetně Gajdy, dokonce osvobodil. Roku 1934 však bylo líčení obnoveno a nový rozsudek vynesl pučistům téměř dvojnásobné tresty. Gajda byl nakonec odsouzen na šest měsíců a velitel akce Kobsinek na dvanáct let.

Gajda za války odmítal spolupracovat s nacisty a pomáhal prchajícím českým letcům při přesunu do zahraničí. Přímo vyzýval k nespolupráci s německými úřady. Po válce byl zatčen, mučen a odsouzen na dva roky prokurátorem Josefem Urválkem. Zemřel v roce 1948 na leukémii.

Ladislav Kobsinek byl s příchodem nacistů propuštěn a ihned vstoupil do české nacionalistické organizace Vlajka. V roce 1944 získal německé občanství, po válce byl zatčen a odsouzen na 12 let za kolaboraci. Propuštěn byl v roce 1957 a neprodleně odsunut do Spolkové republiky Německo, kde v roce 1988 zemřel.

Věděli jste o tomto nezdařilém puči

Zdroj: Autorský text Lindy Šelmeciové