Film Zachraňte vojína Ryana neměl upřesněný scénář, ale přesto měl úspěch u diváků, implicitnímu násilí navzdory

Vylodění v Normandii bylo největší obojživelnou operací historie. Není divu, že se na něj zaměřili filmaři. Ale ne vždy točili mnoho tak násilných scén.

i Zdroj fotografie: Robert F. Sargent / Public Domain
                   

Když v roce 1998 přišel do kin film režiséra Stevena Spielberga, stal se z něho kasovní trhák, což není u válečných filmů příliš běžné. Vyprávěl příběh jednotky, jejímž cílem je v době vylodění v Normandii zachránit vojína Jamese Ryana, jehož bratři padli. Jako posledního syna rodiny ho proto chce armáda poslat domů. I když jste celý film viděli, mohou existovat fakta, která o něm ještě netušíte.

Spielberg se chtěl přiblížit realitě

Válečné scény ve filmu jsou velmi realistické a násilné. Vyloďovací scény z pláže Omaha, kde měli spojenci v Den D ty největší ztráty, stály 12 milionů dolarů (264 milionů korun). Byly největší položkou rozpočtu ve výši 70 milionů dolarů (1,54 miliardy korun). Spielberg se prý snažil vylodění natočit kontinuálně, jak probíhalo, a neměl pro to údajně žádný scénář. Protože nezískal možnost natáčet v Normandii, scény vznikly na irské pláži Ballinesker. Filmaři zde pracovali asi měsíc.

Film byl inspirován skutečným příběhem

Některé zdroje říkají, že příběh byl inspirován pěticí bratrů Sullivanových, kteří padli v americkém námořnictvu. Ve skutečnosti jsou inspirací čtyři bratři Nilandové – Frederick, Edward, Preston a Robert. Když armáda zjistila, že už je naživu jen Frederick, poslala ho domů. Skutečný příběh měl šťastnější rozuzlení. Edward byl totiž zajat Japonci a nakonec se mu ze zajetí podařilo uprchnout. Oba bratři přežili a zemřeli až v 80. letech.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Režisér film věnoval otci

Natočení filmu mělo být poctou otci Stevena Spielberga, který sloužil jako radista na bombardéru B-25 Mitchell. Svému synovi vyprávěl příběhy z války, proto je také film vystaven jako vyprávění z perspektivy kapitána Johna Millera, ztvárněného Tomem Hanksem. Spielberg úspěch filmu nepředpokládal. Ten přitom v roce 1998 jen v USA vydělal 216,8 milionů dolarů (4,8 miliardy korun).

Natáčení ve stylu 40. let

Spielberg a kameraman Janusz Kamiński se záměrně snažili vytvořit film tak, aby vypadal jako natočený ve 40. letech. Upravili proto i své moderní kamery způsobem, aby výsledný dojem odpovídal zvolené době. Dokonce snížili sytost barev o 60 procent. To se prý nakonec nelíbilo divákům, kteří film sledovali v televizi. Televizní společnosti sytost zvýšily, aby to vykompenzovaly.

DID YOU KNOW: Steven Spielberg did not do any storyboarding before shooting, and used hand-held cameras most of the time to resemble a newsman following soldiers into war.

Zveřejnil(a) Saving Private Ryan dne Středa 11. prosince 2013

Pečlivě se dbalo na herce

Na to, kdo bude v hlavních rolích, Spielberg velmi dbal. Postavu vojína Ryana chtěl svěřit nějakému méně známému herci, a tak vybral Matta Damona. I díky této roli se z něho nakonec stala herecká hvězda. Herec Tom Sizemore prý měl před natáčením problém s drogami a dostal od Spielberga nůž na krk, že pokud se vyskytne nějaký incident, „poletí“. Slib zůstat čistý dodržel.

Did you know that Edward Norton was offered the role of Private Ryan, but turned it down?

Zveřejnil(a) Saving Private Ryan dne Středa 12. prosince 2012

Spielberg a Tom Hanks byli již před natáčením filmu velmi dobří přátelé. Údajně zvažovali, zda bude vhodné, aby Hanks byl hlavní postavou. Báli se, aby nemíchali přátelství a profesní vztahy, což by se mohlo negativně odrazit ve filmu. Opak byl nakonec pravdou a výkon Toma Hankse byl kritiky i diváky mnohokrát oceněn.

Ne vše bylo ve scénáři

Jak již bylo řečeno, Spielberg neměl na natáčení vyloďovacích scén přesný scénář. Ale nebyla to jediná situace, kdy se tak při natáčení stalo. Například dojemná scéna, kdy na konci filmu vojín Ryan přemýšlí o setkání jeho bratra s dívkou ve stodole. Vše bylo výsledkem improvizace Matta Damona a ta nakonec i ve filmu zůstala.

Hodně násilí ve filmu

Protože je příběh posazen na pozadí vylodění v Normandii a Spileberg se snažil nic nepřikrášlovat, zobrazuje i mnoho násilných scén. Měl se co nejvíce blížit realitě, a tak režisér nechtěl násilí redukovat. Když ho vyzvala k úpravě nejnásilnější scény cenzorská rada v Indii, odmítl to. Film se pak nemohl v této zemi promítat.

Co si myslíte o tomto filmu a jak se podle vás blíží realitě?

Zdroj: Warhistoryonline

Diskuze Vstoupit do diskuze
56 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články