Průkopnice moderního ošetřovatelství Florence Nightingale. V každé dnešní sestře se zrcadlí duše Dámy s lampou

Hygiena v lazaretech byla na nízké úrovni, masové infekce byly zcela běžné, nebylo dostatek léků ani personálu a pacienti neměli možnost si řádně odpočinout a zotavovat se.

i Zdroj fotografie: Internet Archive Book Images / Public Domain
                   

Sesterská profese patří bezesporu mezi jedno z nejnáročnějších povolání. Vysoké nároky jsou však vyváženy uspokojivým pocitem, který plyne z pomoci druhé osobě. Florence Nightingale byla velmi významná žena, sociální reformátorka, statistička a zdravotní sestra, která zásadně ovlivnila vývoj ošetřovatelství v době, kdy byly nemocnice nehygienickým místem plným křiku, pláče, beznaděje a smrti. Během Krymské války zachránila tisíce životů a celý svůj život zasvětila pomáhání druhým.

Z ušlechtilé dámy zdravotní sestrou

Florence se narodila 12. května roku 1820 v italském městě Florencie do velmi dobře situované rodiny. Na tehdejší dobu se jí dostalo kvalitního a vysokého vzdělání. Otec jí od dětství učil cizím jazykům, jako byla italština, francouzština, němčina, a dokonce i latina. Vzdělávala se také v zeměpise, dějepise, filozofii a obzvlášť vynikala v matematice. Získaných poznatků později využila a stala se členkou statistické komory. Následně pod jejím vedením britská vláda zavedla systematické shromažďování statistických údajů o počtu obyvatel.

Florence je v knihách popisována jako atraktivní mladá žena, která byla velice vzdělaná a dokázala vést konverzace s muži na vysoké úrovni. Byla také velice nábožensky založená, což je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč její zájem o sociálně slabé a nemocné neustále rostl.

Zveřejnil(a) Royal Society of Medicine dne Pátek 12. května 2017

Mladičká Florence nejednou utekla z domova, aby se vydala do okolních vesnic hledat nemocné či chudé, kteří by potřebovali její pomoc. Toužila se stát zdravotní sestrou, ovšem podpory ze strany rodiny se nedočkala. Florence byla dáma a sesterské povolání v té době nebylo zrovna ceněné. Navzdory všem překážkám však nakonec ve svých 31 letech zahájila studium ošetřovatelství a stala se úspěšnou zdravotní sestrou, jež změnila historii.

Svým oborem byla tak nadšená, že se roku 1853 stala vedoucí Ústavu pro péči o nemocné šlechtičny v Londýně a právě zde také začala zavádět moderní inovace, které zásadně ovlivnily léčbu pacientů. Florence začala zlehka, nechala vybudovat výtah z kuchyně na oddělení, což sestrám ušetřilo spoustu práce, zavedla signalizační zařízení od lůžka pacienta na chodbu, teplou vodu na oddělení a pacienti začali být tříděni dle typu choroby, čímž byl výrazně omezen přenos infekcí. Během Krymské války se pak zasloužila o záchranu tisíců životů raněných vojáků.

Krymská válka

Krymská válka v letech 1853–1856 byla důležitým a drsným konfliktem mezi carským Ruskem a Osmanskou říší, podpořenou aliancí Francie, Sardinského království a Spojeného království. Válka začala nejprve jako náboženský konflikt, který ovšem velmi rychle přerostl v politickou při. Aliance nechtěla, aby agresivně expanzivní Rusko získalo přístup k Bosporu a Dardanelám. Krymská válka s sebou přinesla tisíce zraněných vojáků, na něž nebyla zdravotnická zařízení v Turecku připravena.

Zveřejnil(a) Historic Photographs dne Středa 21. února 2018

Jak už název napovídá, válka se odehrávala především na Balkáně a ve východní Evropě. Konflikt přišel obě strany draho a nakonec v něm nechtěl nikdo, kromě britské vlády, pokračovat. Francie proto vyjednala s Rusy mírovou smlouvu a všechny zúčastněné země se vzdaly svých dobytých území. Válka si vyžádala kolem 100 000 mrtvých vojáků, mnohem více jich však zemřelo vlivem špatné hygieny na choleru, tyfus a krvavé průjmy, hovoří se až o půl milionu zemřelých. 

V politické sféře utrpěly nejvíce rostoucí moc a ambice carského Ruska. Prakticky nezávislá Moldavská a Valašská knížectví získala větší svobodu a bránila Rusku v expanzi do východní Evropy, neboť oficiálně byla vazalskými státy Osmanské říše. Rusko se odedávna považovalo se ochránce východních křesťanských národů, takže bylo nemožné udržet s Osmanskou říší dlouhodobější mír. V době svého rozkvětu si Turci podmanili velkou část Balkánu, ovšem jak říše slábla, podmaněné národy chtěly svou nezávislost zpět.

Zveřejnil(a) Victorian era dne Čtvrtek 11. července 2019

Rusům, kteří s Turky válčili opakovaně, rozhodně šlo i o mocenskou politiku, na druhou stranu Osmanskou říši i s jejími krutými praktikami bylo třeba porazit. Francouzi se pod vedením Napoleona III. chtěli znovu prosadit jako vojenští titáni západu. Kombinace tohoto faktu s francouzskými historickými nároky ve Svaté zemi zaručovala francouzskou účast v konfliktu. Pro Británii pak Krymská válka představovala řešení, jak udržet expanzi Ruska na uzdě.  

Dáma s lampou

Během Krymské války se Florence zhostila záchrany zraněných vojáků. Dala dohromady 38 zdravotních sester, se kterými odjela do Turecka, kde v lazaretu i na bojišti trávila celé dny ošetřováním těžkých zranění vojáků. Právě ve válce Florence viděla, jak zoufalý je stav ošetřovatelství a jak nutně se musí systém změnit, pokud mají nehorázně vysoká čísla mrtvých alespoň trochu klesnout. Ujala se tedy role manažerky a školitelky zdravotních sester a také organizace péče o zraněné vojáky.

Zveřejnil(a) ICE Today dne Úterý 12. května 2015

Florence přišla na to, že pravidelná výměna obvazů může zabránit nebo alespoň snížit riziko infekce. Zavedla pravidelný úklid lazaretu, čistá prostěradla, koupání pacientů a především povinné mytí rukou personálu. Dnes bereme toto všechno jako naprosto samozřejmé, ovšem v minulosti si právě zanedbávání těchto zdánlivých maličkostí vyžádalo životy milionů lidí.

Florence věřila, že udržováním pacientů v dobré kondici, teple, pohodlí a především čistotě může ošetřovatelství vyřešit mnoho problémů, na které medicína 19. století nestačila. Dále se domnívala, že sestry by měly rozvíjet své manažerské dovednosti a vést si o pacientech, jejich zraněních a léčbě podrobné záznamy.

Položila základy dnešního ošetřovatelství

Díky Florence získalo ošetřovatelství poprvé v historii příznivou pověst a ona sama se stala ikonou viktoriánské éry. Florence se začalo přezdívat „Dáma s lampou“, neboť každou noc obcházela a kontrolovala raněné. V roce 1860 pak položila základy profesionálního ošetřovatelství, a to založením ošetřovatelské školy v nemocnici svatého Tomáše v Londýně. Byla to první světská ošetřovatelská škola na světě, která je dnes součástí King’s College London.

Zveřejnil(a) Florence Nightingale – The Lady with the Lamp dne Úterý 9. února 2010

Její sociální reformy zahrnovaly zlepšení zdravotní péče pro všechny vrstvy britské společnosti, prosazování humanitární pomoci při hladomoru v Indii, pomoc při zrušení zákonů o prostituci, které byly pro ženy příliš tvrdé, a rozšíření přijatelných forem účasti žen na pracovním trhu.

Nightingale byla také vynikající a všestranná spisovatelka a většina jejích publikovaných prací se týkala právě šíření lékařských znalostí. V roce 1859 sepsala knihu Notes on Nursing, Poznámky k ošetřovatelství, která sloužila jako základní kámen učebních osnov ošetřovatelských škol.

Zdroj: Womenshistory

Diskuze Vstoupit do diskuze
62 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout