Obsazením Československa získala Třetí říše velké množství kořisti, obrovskou sumu peněz, výzbroj pro 40 divizí a přes tisíc letadel první linie.
Opět se blíží výročí březnového dne, kdy bylo okleštěné Československo pohlceno nacistickým Německem. Politika appeasementu přinesla své tragické plody a v březnu 1939 definitivně otevřela dveře největšímu vojenskému konfliktu v dějinách lidstva s více než 72 miliony mrtvých.
Kořist Německa v českých zemích po 15. 3. 1939
Obsazením Českých zemí a vytvořením Protektorátu Německo rázem získalo výzbroj pro svých 30–40 divizí, což by byla produkce dvou let celého vojenského průmyslu Říše, získali velmi kvalitní tanky a nejkvalitnější dělostřelectvo v Evropě. Jen zlato, které ukradli v českých bankách, mělo hodnotu přes 100 milionů dolarů, devizových prostředků bylo za dalších cca 300 milionů dolarů. Spadly jim zcela zdarma do klína suroviny a průmyslové produkty, které v té době tak zoufale nacistickému Německu chyběly, cirka za miliardu.
Němci také ukořistili české strategické zásoby například nafty, mědi, hliníku a zinku, získali další a ne nevýznamné zdroje železné rudy a uhlí. Co bylo pro vedení Říše obzvláště povznášející, bylo získání prvotřídních zbrojovek produkujících v té době téměř čtvrtinu světové produkce zbraní! A téměř hladovějící Německo se zase najedlo, to když okupační správa nařídila, že v Protektorátě platí Říšská marka, a to v kursu v obchodech 1 : 10 korunám.
Skutečný hodnotový poměr byl reálně spíše opačný, a proto vykupování českých potravin a spotřebního zboží německými vojáky k odeslání do Německa bylo v první polovině roku 1939 velmi masivní. Velmi důležité pro další průběh války bylo to, že Němci převedli do svých služeb, ať už si to přiznáme, nebo ne, velmi kvalitní českou technickou inteligenci a umírněné a výkonné, odborně zdatné české dělnictvo.
Česká letadla jako důležitá část kořisti
Důležitou částí vojenské kořisti Německa bylo i bývalé české vojenské letectvo. Pravda, jeho kvalita byla v té době diskutabilní, mnoho strojů ve výzbroji bylo beznadějně zastaralých a technicky nepřipravených na moderní vzdušné boje. Ale stále mělo Československo před 15. 3. 1939 ve výzbroji 1 630 letadel včetně výzbroje, výstroje a technického zabezpečení.
Z nich, včetně prototypů a zkušebních strojů, bylo považováno celkem 1 029 letounů za stroje první linie, 186 zastaralých vojenských letounů bylo evidováno jako letadla II. linie a 415 letadel bylo školních, akrobatických a lehkých kurýrních včetně všech civilních letadel. Slovensko získalo z tohoto počtu po oddělení nejméně 186 letadel tzv. první linie a 38 letadel ostatních.
Ale i tak padlo do rukou Němců podle jejich evidence celých 843 bojových letadel bývalého československého vojenského letectva a 377 letadel nebojových. Když si uvědomíme, že k tomu Německu stačilo jen dojet s několika útvary hladových a promrzlých vojáků do Prahy, za nimi pak jejich většina jela na koňských povozech, a řada německých pěšáků šlapala dokonce jen na bicyklech, nezbývá než se podivovat, jak to mohlo dojít kvůli slepotě tehdejších evropských politiků tak daleko.
Velká kontrola generálního zbrojmistra Udeta v Letňanech 23. 3. 1939
Kořist si Němci pochopitelně chtěli zkontrolovat. A tak jedno z prvních nařízení německé okupační správy bylo, aby na letišti v Letňanech u tehdejšího Vojenského leteckého technického ústavu, který patřil MNO, byly shromážděné k inspekci všechny typy letadel čs. armády včetně nových prototypů, a to dne 23. 3. 1939.
Dopoledne toho zmrzlého a pošmourného dne pak na mírně zasněženém letišti v Letňanech přistál Junkers Ju-52m3 a z něho vystoupil generální zbrojmistr Luftwaffe Ernst Udet se svojí suitou. Nechal si podat hlášení od velitele Karla Mareše a s bodrým úsměvem si nechal představit všechna přítomná letadla, narychlo opatřená německými hakenkrajci a některá i černými kříži.
Patrně se snažil navázat na atmosféru, která v roce 1937 v Curychu panovala mezi ním a ostatními čs. letci při tehdejších závodech. Ale doba se změnila a mnoho srdečnosti na obličejích českých letců a vojáků ze dne 23. 3. 1939 neuvidíme. A stojí za to připomenout, že generál Karel Mareš se později stane prvním velitelem slavné 311. čs. bombardovací peruti RAF v Anglii a jako jeden z prvních Čechoslováků bombardoval Berlín.
Která česká letadla byla připravena k inspekci?
Ernst Udet si postupně prohlédl prototypy jednoplošníků Avia B-71, Aero A-300, Avia B-158, Letov Š-50 a stíhačku Avia B-35. S nimi byly vystaveny i dvouplošníky Avia B-534, Letov Š-328, Letov Š-528, Aero A-100 a Aero Ab-101 a školní Praga E-39, Praga E-241 a akrobatická Avia Ba-122. Jako účastník soutěží v Curychu v roce 1937 si dobře pamatoval české stíhačky Avie B-534 a neskrýval, že na něj tehdy udělaly dojem. Nechal si nakonec přistavenou Avii připravit, natankovat a rozhodl se ji osobně vyzkoušet v letu.
Přes mizerné počasí se s ní krátce proletěl a spokojeně pokyvoval hlavou, když po přistání vylézal z kokpitu. To, co viděl v Letňanech na letišti 23. 3. 1939, ho viditelně potěšilo. Později po vyzkoušení třetího prototypu Avie B-35 se zatahovacím podvozkem se dokonce nechal slyšet, že by B-35 pro Luftwaffe nechal vyrábět se silnějším motorem raději než Bf 109, kterou tak důvěrně znal.
Po inspekci si Ernst Udet se svým doprovodem připil z baru, který si vždy vozil sebou v letadle, a spokojeně odletěli zpět do Říše. A v celém Protektorátě tehdy už na bývalých českých letištích přemalovávali československé kokardy ponižujícími černými kříži, přičemž na směrovkách nesměla chybět svastika. Ponurých šest let začalo.
Co myslíte – byla by armáda Československa schopna se účinně bránit Wehrmachtu?