Hans-Ulrich Rudel, nejvýše vyznamenaný bojový pilot všech dob. Střemhlavý bombardér byl jeho pravou rukou

Pokud hovoříme o vyznamenaném válečném pilotovi, často se automaticky předpokládá, že se jednalo o stíhacího pilota. V případě Hans-Ulrich Rudela tomu tak ale nebylo. Létal na letounu Junkers Ju-87 Stuka (Štuka), což byl střemhlavý bombardér a bojový letoun. Misemi vykonanými v tomto letounu zničil mj. více než 500 tanků. Za svou odvahu a houževnatost, a to i navzdory vážným zraněním, si vysloužil nejvyšší ocenění v nacistickém Německu.

Působil především na východní frontě

Rudel byl zarytým nacistou, který nepil alkohol, nekouřil a byl posedlý svou fyzickou kondicí. Koncem 30. let prošel základním výcvikem Luftwaffe, a aby se vyhnul případnému zařazení k těžkým bombardovacím letkám, přihlásil se jako dobrovolník na Štuky. Po krátkém období u průzkumné jednotky během invaze do Polska se připojil k frontové střemhlavé bombardovací letce Sturzkampfgeshcwader 2 „Immelmann“ a zúčastnil se operace Barbarossa – invaze do Sovětského svazu.

iZdroj fotografie: Alexander Baidukov / Creative Commons / CC BY-SA

Neohrožený Rudel pravidelně létal tři a více misí denně, a v červenci 1941 mu byl udělen Železný kříž 1. třídy. Následně v září téhož roku dostal rozkaz k provedení zvláštní operace – zneškodnění Sovětské bitevní lodi Marat. Tu poprvé poškodil 16. září a natrvalo odstavil 23. září. Na jaře roku 1942 měl za sebou již více než 500 misí a byl vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže, načež byl převelen na pozici instruktora k výcvikové jednotce do Německa.

Nezastavitelný Rudel létal i přes utržená zranění

V listopadu 1942 se nicméně vrátil na frontu, kde létal i s vážnou žloutenkou. Po odlétání více než 1000 misí se vrátil do Německa a pomáhal s vývojem Ju-87G, se kterým od dubna 1943 zničil nespočet sovětských tanků. S letounem se rovněž zúčastnil bitvy u Krusku. Při nepodařeném pokusu o pomoc byl nucen utéct z nepřátelského území bosý a s prostřeleným ramenem. Ani přes fakt, že při dalších bojích přišel o jednu nohu, se létání nevzdal.

iLetoun, na jehož vývoji se Rudel podílel – Junkers Ju-87G Stuka

Jako teprve desátý voják v historii získal od Hitlera vyznamenání Diamantový kříž k Rytířskému kříži. Hitler na něj následně apeloval, aby přestal létat, ale Rudel si prosadil svou a v bojích pokračoval. Do roku 1944 tak nalétal přes 2400 misí, za což dostal další ocenění. 1. ledna 1945 převzal vyznamenání vyrobené speciálně pro něj – Zlaté dubové listy k Rytířskému kříži. Po skončení války, v květnu 1945, se vzdal na letišti, které obsadili Američané.

Po válce se přestěhoval do Argentiny, kde byl příznivcem diktátora Juana Peróna. Na počátku 50. let se pak vrátil do Německa. Zůstal nenapravitelným stoupencem nacistů, a proto se angažoval v řadě neonacistických skupin. Zemřel v roce 1982 ve věku 66 let. Rudelovo fanatické vyznávání nacistické ideologie mu bezesporu k množství různých ocenění pomohlo, což ale nijak nesnižuje neuvěřitelnost jeho bojových výsledků a odhodlanost pokračovat v létání i přes těžká zranění.

Zdroj: War History Online