Havárie bombardéru B-52: Část vodíkové bomby, která má násobně větší sílu než atomové bomby svržené v Japonsku, se dodnes pohřešuje

Pouhé tři dny poté, co John F. Kennedy složil přísahu prezidenta, došlo několik mil od pobřeží státu Severní Karolíny k pádu letadla, na jehož palubě se nacházely dvě vodíkové bomby. Chybělo málo a značná část Severní Karolíny mohla zmizet ze světových map. Následky exploze by ochromily americkou společnost i ekonomiku, změnily by pohled na vývoj nukleárních zbraní a pravděpodobně přispěly ke konci studené války.

Nehoda bombardéru B-52G

Dne 24. ledna 1961 došlo na venkově ve Wayne County, severně od Goldsboro, ke zřícení bombardéru B-52G, který na své palubě nesl dvě vodíkové bomby s výrazně větším destrukčním potenciálem, než jakým disponovaly obě atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki dohromady.

Letoun B-52 zrovna tankoval za letu ze vzdušného tankeru, když posádka „létající benziny“ oznámila majoru Tullochovi, že z pravého křídla B-52 uniká palivo. Únik byl překvapivě velký a během pouhých tří minut došlo ke ztrátě více než 5 400 galonů (17 000 kilogramů) leteckého paliva. Letoun B-52 proto okamžitě zamířil na leteckou základnu Seymour Johnson v Severní Karolíně. Doletět však nezvládl.

Nepříznivé podmínky při klesání a špatný stav letounu činily bombardér stále obtížněji ovladatelný. Nakonec se letoun vymkl kontrole a majoru Tullochovi nezbývalo nic jiného než posádce nařídit, aby neprodleně opustila palubu letounu, jenž byl odsouzen k záhubě. Většině posádky se povedlo uniknout, pět členů se katapultovalo a jeden, poručík Mattocks, úspěšně unikl horním poklopem.

Chvíli na to B-52 explodoval a trosky letounu pokryly plochu o 5,2 čtverečních kilometrech. Tři členové posádky, seržant Barnish a majoři Shelton a Richards, pád letounu nepřežili a dvě vodíkové bomby Mark 39 vypadly při explozi z pumovnice bombardéru. A aby toho nebylo málo, padák jedné z exploziv se neotevřel. Síla dopadu bombu pohřbila v hloubce neuvěřitelných 55 metrů. Druhá bomba dosedla na zem v pořádku a byla téměř okamžitě zajištěna týmem odborníků.

Pohřešovaná bomba

Dostat pohřbenou bombu ze země byl téměř nadlidský úkol. Trvalo osm dní, než se armádě podařilo zajistit většinu částí nebezpečné hlavice, včetně 92 rozbušek a konvenčních výbušných čoček. Izotop a hlavní štěpitelný nuklid, používaný v jaderných zbraních, plutonium-239, jež tvoří samotné jádro bomby, byl nalezen 29. ledna. Ten druhý se však nikdy nenašel.

Část zbraně, jež obsahuje izotopy uranu, se navzdory vykopávkám v podmáčené zemědělské půdě do hloubky až 15 metrů nepodařilo nalézt. Americké letectvo bylo následně nuceno zakoupit věcné břemeno, aby nebylo v oblasti možné kopat bez povolení. Dobrá zpráva je, že sekundární část bomby, skládající se z izotopů uranu, obsahuje pouze fúzní palivo, to znamená, že nemůže dojít k jejímu výbuchu, pokud prvně nedojde k detonaci primární části bomby. Zatím lze tedy bezpečně říct, že nehrozí nebezpečí výbuchu.  

Zmanipulované zprávy

Během vrcholící studené války by jaderná havárie snadno vyvolala strach v srdcích a myslích amerického lidu. Ve snaze snížit obavy a omezit vznik potenciálních nepokojů obsahovala řada zpráv o nehodě v Goldsboro zavádějící informace. Přestože k výbuchu nedošlo, veřejnost by jistě vnímala nebezpečí a cítila by se ohrožena potenciální katastrofou. To se však nestalo, neboť lidé o celém rozsahu nehody nebyli informováni.

Nejenže se objevily zavádějící zprávy, ale jak státní, tak federální úřady se odmítaly k nehodě jakkoliv vyjádřit. Informace poskytovala převážně lokální média. Parker Jones, specialista na bezpečnost jaderných zbraní, v dokumentu z roku 1969 mrazivě poznamenává, že mezi Spojenými státy a obří katastrofou stál pouze jeden jednoduchý nízkonapěťový spínač s dynamo technologií.

I když přesné detaily incidentu nebyly nikdy zveřejněny, nebezpečí, jež havárie letounu představovala, zdůraznil bývalý důstojník letectva Joeal Dobson ve své knize z roku 2011. Ten v ní mimo jiné uvádí, že podle velitele týmu pro likvidaci výbušné munice po havárii měly bomby ničivou sílu větší, než všechna munice, která kdy v historii světa vybuchla, dohromady. A to včetně jaderných bomb, jež zasáhly Hirošimu a Nagasaki.

Jak by se podle vás změnila americká společnost, kdyby k výbuchu došlo?

Zdroj: NationalGeographic, DOBSON. The Goldsboro Broken Arrow:The B-52 Crash and Its Potential as a Tipping Point for Nuclear War. Lulu Publishing Services: 2013. ISBN: 9781483401324