Nejznámějším letadlem samokřídlem je americký bombardér B2, který má řadu unikátních vlastností. Jeho předchůdce vznikal již za druhé světové války.
Nacistické Německo dokázalo vyrobit řadu skvělých letadel, která ve své době byla určitě nejlepší na světě. Zasloužila se o to konstrukce proudového motoru, kterou Němci zdokonalili a využili v akci. Výsledkem byla stíhačka Me 262 a bombardér Ar 234. Spojenci žádné podobné letouny prostě neměli. Přesto se jednalo k relativně konvenční stroje. Zato Ho 229 byl futuristický, že teprve po letech bylo možné ho ocenit.
Bratři zkoumali samokřídlo
Jednalo se totiž o létající samokřídlo. Skutečného předchůdce letounů jakým byly a jsou F-117 nebo B-2. Jeho autorem byli bratři Hortenové. Ti se začali problematice samokřídla věnovat již před válkou, když se snažili o konstrukci kluzáku na tomto principu. Samokřídlo totiž umožňovalo vytvořit letoun s nejnižší hmotností. V roce 1941 měli kluzák, který se nazýval Horten H.IV.
Vše se změnilo, když v roce 1943 Luftwafe začala hledat letoun, který by byl schopen unést jeden tisíc kilogramů bomb na vzdálenost jeden tisíc kilometrů. Stroj měl dosahovat vysoké rychlosti tisíc kilometrů v hodině, aby byl v bezpečí před tehdejšími stíhačkami. Bratři letectvo přesvědčili o své vizi. Měli i podporu Hermanna Göringa. Přidali navíc dva kanóny ráže 30 milimetrů, aby letoun mohl sloužit i jako stíhačka.
Rychlá stroj s dobrými výsledky
Bylo jasné, že jejich letadlo bude muset být poháněno proudovými motory, které v té době Německo mělo k dispozici. Museli zvolit Jumo 004B, tedy stejný motor, jaký poháněl i Me 262. Prototyp s označením V2 měli hotový v prosinci 1944. Při zkouškách dosahoval pozoruhodných výkonů. Jeho maximální rychlost byla 970 kilometrů v hodině, jen málo pod požadovanou hodnotou. Letoun si dobře vedl i v simulovaném souboji s Me 262.
Ovšem 18. února se zkušební let nepovedl. U jednoho z motorů letounu se vyskytla za letu závada. Pilot Erwin Ziller se ho pokoušel zachránit, ale marně. Sám byl těžce raněn a později zemřel. Bratři Hortenové usilovně pracovali na dalších šesti prototypech. Letadlo bylo dokonce zařazeno do programu německých zázračných zbraní. Ale ani to nestačilo k dokončení, rozpracované stroje po obsazení továrny získali Američané.
Ti si byli vědomi, že němečtí konstruktéři odváděli vynikající práci a snažili se o samokřídle získat informace. Z velké části dokončený prototyp V3 odvezli do USA, kde se jeho průzkumem zabývali inženýři ve společnosti Northrop. Některé plány byly zničené, aby nepadly do rukou Sovětského svazu. V současnosti je nedokončený prototyp k vidění v National Air and Space Museum ve Washingtonu.
Mohl Ho 229 znamenat zlom v letectví, pokud by byl hotov o rok dříve?