Milovaný Modrý anděl: Hollywoodská hvězda, která svůj čas nejraději trávila s vojáky na frontě

Herečka a zpěvačka Marlene Dietrich byla jednou z nejvýznamnějších politických uprchlic své generace, veřejně vystupovala proti Hitlerovi a pomáhala v americké armádě.

i Zdroj fotografie: NBC Radio / Public Domain
                   

Celý život nenáviděla autokraty a fašisty a vždy ráda porušovala pravidla. Její plán spáchat atentát na Hitlera se sice nikdy neuskutečnil, místo toho se však veřejně vzdala německého občanství a uspořádala oslavu nově získaného amerického občanství, aby tak demonstrovala svou loajalitu USA. Když začala válka, přihlásila se do americké armády a na frontě strávila více času než generál Eisenhower. Marlene Dietrich zářila na plátně i válečném pódiu.

Proslavila se jako Modrý anděl

Herečka a zpěvačka Marlene Dietrich byla žijící legendou. Na počátku 20. let navštěvovala Dietrich hereckou školu Maxe Reinhardta. Účinkovala v mnoha divadelních představeních a brzy se stala hvězdou Berlína. Mezi její nejznámější snímky patří například Modrý Anděl či Dotek zla.

iZdroj fotografie: U.S. federal government / Public Domain
Marlene Dietrich podepisuje sádru vojáka v nemocnici Spojených států v Belgii, 1944

Byl to právě Modrý Anděl režiséra Josepha von Sternberga, kterým na sebe mladá herečka upoutala pozornost celého světa. A to jak svým talentem a krásou, tak i nezaměnitelným hlasem. Spisovatel Ernest Hemingway, který byl údajně jejím milencem, jednou napsal: „I kdyby neměla nic víc než jen svůj hlas, dokázala by vám jím zlomit srdce. Ona má však ještě navíc krásné tělo a nadpozemsky krásnou tvář.

Dietrich opustila Evropu ve 30. letech, těsně před nástupem Hitlera k moci, a odjela do Ameriky, kde ve spolupráci s režisérem Sternbergem natočila několik dalších úspěšných snímků. Poté, co se radikálně změnil politický systém v její rodné zemi, požádal Hitler mladou Dietrich, aby se vrátila do Německa. Její popularita by totiž skvěle posloužila nacistické propagandě.

Pomáhala uprchlíkům k novému občanství

Herečka však byla v osobním životě vášnivou odpůrkyní nacistického režimu a návrat do své rodné země urputně odmítala. V důsledku toho bylo promítání jejích filmů v Německu zakázáno. V roce 1939 získala Dietrich americké občanství, které veřejně oslavila. Německá média se proti herečce okamžitě obrátila a Dietrich byla v Třetí říši označena za zrádkyni.

Zveřejnil(a) Antigua Cigarreria dne Středa 6. srpna 2014

Poté, co se Marlene Dietrich zapsala k americké armádě, začala cestovat mezi spojeneckými vojsky. V rukou sice nedržela zbraň, ale přesto byla pro nacisty významným soupeřem. Ve svých veřejných proslovech otevřeně kritizovala Hitlera, nejednou ho nazvala idiotem, a podporovala německé uprchlíky, kterým následně pomáhala získávat nová občanství.

Nenechala se ničím odradit

V letech 1943–1946 osobně navštívila spojenecké jednotky více než 600krát. Svými vystoupeními bavila vojáky a dodávala jim odvahu v tvrdém boji. Její zpěv se stal vyčerpaným vojákům vítanou posilou. Tím však její pomoc zdaleka nekončila. Dietrich asistovala v nemocnicích u zraněných, pomáhala s kampaněmi pro válečné dluhopisy a v němčině nahrávala protinacistické vzkazy, které pak byly veřejně vysílány v rádiu.

Zveřejnil(a) Joey Faye 2nd Banana dne Čtvrtek 27. července 2017

Její charismatický hlas se donesl i do Německa, kde nacisté poslali do koncentračního tábora Bergen-Belsen její sestru, údajně proto, aby donutili Dietrich s protinacistickou kampaní přestat. Marlene Dietrich se ovšem nenechala ničím zastavit a svou pomoc poskytovala všude možně až do konce války. Zatímco v Americe byla označena za patriotku, německé obyvatelstvo ji naprosto zavrhlo.

Ještě několik let po skončení války, když v roce 1960 navštívila Berlín, se jí dostalo od některých obyvatel nemilého přivítání, podle nich již totiž nebyla Němkou. To bylo také naposled, co svou rodnou zemi navštívila. Ve své autobiografii pak napsala, že Hitler byl jediným mužem, kterého ve svém životě skutečně nenáviděla, a prohlásila, že do Německa se vrátí ještě jednou, tentokrát však v rakvi.

Zdroj: WomenHistory

Diskuze Vstoupit do diskuze
142 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články