Obrněné monstrum Jagdtiger bylo na bojišti prakticky neporazitelné. Problémem bylo ho tam dostat

Adolf Hitler byl známý svou vášní pro opravdu obrovské obrněné zbraně. Stačí si vzpomenou na tank Maus, který sice nikdy nebyl nasazen, ale bylo to monstrum o hmotností téměř 200 tun. Němci nakonec sestrojili obrněné vozy o něco menší, ale přesto impozantním. Jedním z nich byl i stíhač tanků Jagdtiger. Ten vážil 72 tun a když se nějaký spojenecký tank dostal před hlaveň jeho děla, znamenalo to většinou zkázu.

Oblíbené stíhače tanků

Německá armáda měla za druhé světové války velmi dobré zkušenosti s různými stíhači tanků. Zvláště v obranných bojích byly velmi užitečné a jejich výroba nebyla tak náročná jako i tanků. Proto jich německý průmysl produkoval mnoho typů ve velkých počtech. V roce 1943 měli Němci k dispozici impozantní 128milimetrové dělo a chtěli ho dostat na pásy. Zkoušeli podvozky tanku Panther a Tiger, ale ty se neosvědčily. Nakonec se rozhodli použít podvozek tanku Tiger II. Tak v roce 1944 vznikl stíhač Jagdtiger.

iZdroj fotografie: Uživatel Hohum / Creative Commons / CC BY

Jeho dělo bylo opravdu silné. V podstatě neexistoval žádný spojenecký tank, který by střelám o hmotnosti 28 kilogramů dokázal odolat. Pancíř tanků dokázaly prorazit i na vzdálenost čtyř kilometrů. Impozantní byl i přední pancíř stíhače. Nástavba se vpředu pyšnila pancířem o síle až 250 milimetrů, zbytek předku pak 150 milimetrů. Takovou ochranu neměly tanky soupeřů šanci prostřelit.

Střet s Jagdtigerem znamenal smrt

Jagtigery byly opravdu smrtící. Svědčí o tom několik bitev, kterých se účastnily. Například bitvě u Chaumontu v prosinci 1944 zničily čtyři tyto stíhače tanků hned 18 amerických tanků Sherman. Spojencům se ani jeden z nich zničit nepovedlo. Podobně si vedla trojice Jagdtigerů 22. března 1945, když přepadla obrněnou kolonu u Neustadtu. Když se stroje z bitvy stáhly, bylo v plamenech 25 tanků.

iZdroj fotografie: Uživatel Morio / Creative Commons / CC BY-SA

Mohlo by se tedy zdát, že Jagdtiger by nepřekonatelný, ale není to pravda. Z boku a zezadu byl jeho pancíř silný jen 80 milimetrů a dal se tedy prostřelit. Stačilo, aby se nějaký tank prostě dostal ke stroji ze strany nebo zezadu. Jagdtigery byly velmi pomalé a jejich dělo se nedalo příliš natáčet. Ovšem pokud byly umístěny tak, aby je objet nešlo, měli nepřátelé problém. Pak pomohla jen letadla. Stíhače byly obrovské, takže objevit je a zasáhnout nedalo pilotům zase tak velkou práci.

Slabý a žíznivý motor

Další slabinou byl pohon. Namontovaný motor byl určený pro lehčí stroje a tak se Jagdtiger pohyboval jen pomalu. Navíc na plnou nádrž dokázal ujet po silnici jen 120 kilometrů, v terénu ještě méně. Trpěla i převodovka stroje, která se často porouchala. Kvůli vysoké hmotnosti mohl stíhač v měkčím terénu zapadnou a nemohl používat řadu mostů. Často se tedy stalo, posádka porouchaný stroj prostě opustila.

iZdroj fotografie: Uživatel Hohum / Creative Commons / CC BY

Ačkoli se nejednalo o tank a jeho výroba byla jednodušší, přesto odčerpávala mnoho německých zdrojů. Nakonec bylo postaveno jen zhruba osmdesát Jagdtigerů. Nejvíce jich bylo zkonstruováno v prosinci 1944 a to pouhých 20. Neměly tedy i přes svou sílu a mnohé kvality šanci změnit situaci na bojišti. V současné době jsou zachované tři exempláře v USA, Velké Británii a Rusku.

Byl Jagdtiger dobrý stroj nebo jen zbytečné plýtvání zdroji?

Zdroj: Warhistoryonline