Proč Japonci po třetí nezaútočili na nejdůležitější základnu USA trápí dodnes mnohé badatele. Japonci k tomu ovšem měli více než jeden důvod.
Není pochyb o tom, že japonský útok na Pearl Harbor byl zničující ranou pro americké námořnictvo a jeho schopnosti v Tichém oceánu. Nebyl to sice tak ochromující úder, jak se předpokládalo, ale stačil by ještě jeden útok a vše mohlo být jinak. Amerika by byla v Pacifiku na dlouho mimo hru. Japonci se však již nad Perl Harbor nevydali, což u mnohých odborníků dodnes vzbuzuje řadu otázek.
Pokud by Japonci zničili infrastrukturu, válka by trvala o dva roky déle
Při útoku bylo poškozeno nebo zničeno 21 lodí amerického námořnictva, přičemž tři bitevní lodě byly vyřazeny natrvalo. Většinu z loďstva se podařilo opravit a znovu uvést do provozu. Klíčové pro to bylo, že velká část zařízení, skladů a infrastruktury zůstala nepoškozena. Mnozí japonští důstojníci chtěli třetí vlnu útoků, a jeden dokonce vyzýval k vylodění a pozemnímu útoku, aby tyto části základen zničili.
Velitel japonského loďstva Čúiči Nagumo však třetí vlnu nikdy do vzduchu neposlal. Ale kdyby přišla, byla by pro americké válečné úsilí mnohem drtivější než útok na lodě. Admirál Chester Nimitz později poznamenal, že zprovoznění amerického loďstva by v případě zničení jeho klíčového opěrného bodu v Pacifiku trvalo déle než rok a válka by se protáhla o dva roky. Zde je pět dobrých důvodů proč se nakonec Nagumo rozhodl třetí nálet neprovést.
1. Japonci ztratili moment překvapení
Navzdory mnoha varováním, že něco není v pořádku, Japonci americké jednotky zcela zaskočili. První vlna leteckých úderů přišla brzy ráno a útok byl zcela zničující. Zaměřil se na vysoce cenné bitevní lodě v přístavu. Japonské letky byly složeny většinou z torpédových bombardérů nesoucích speciálně upravená torpéda pro mělkou vodu. Střemhlavé bombardéry útočily také na cíle na pobřeží a stíhačky ostřelovaly zaparkovaná letadla na runwayích.
Japonské ztráty v první vlně činily pouhých devět letadel. Než přišla druhá vlna, Američané se vzpamatovali, shromáždili veškeré zbývající síly a zorganizovali účinnou obranu. Druhá vlna, oproti první, utrpěla výrazné ztráty. Dvacet japonských letadel bylo sestřeleno a dalších 74 se Američanům podařilo poškodit. Třetí vlna tak mohla být pro Japonce debaklem a mohla japonské letadlové lodí nechat bez letecké podpory a ochrany.
2. Americké letadlové lodě se v Pearl Harboru nenacházely
První vlna japonských stíhaček byla vybavena tak, aby ničila velké bitevní lodě, které stály na kotvách v přístavu. Hlavním cílem druhé vlny bylo zasáhnout a zničit co nejvíce amerických letadlových lodí. Jak dnes víme, letadlové lodě amerického námořnictva toho rána v Pearl Harboru nebyly. Všechny byly na cvičení mimo přistav a daleko od Havaje.
I když Japonci zjistili, že americké letadlové lodě v Pearl Harboru nejsou, přesto se rozhodli pokračovat v útoku. Domnívali se, že i zničení všech osmi bitevních lodí bude pro ně velkým vítězstvím. Byla zde však velká šance, že na cestě zpět do Japonska by mohli narazit na USS Saratoga, Enterprise nebo Lexington. Bez letadel, torpéd a s vyčerpanými posádkami, by riskovali ztrátu vlastních letadlových lodí.
3. Japonci nemohli přistávat v noci
I když útoky začaly brzy ráno, posádky letadlových lodí musely po první vlně vyvinout intenzivní činnost, aby mohly včas přezbrojit, doplnit palivo a opravit letadla pro druhou vlnu. Třetí vlna by vyžadovala neméně velké přípravy a úsilí. Také čas na přípravu a alespoň drobný odpočinek posádek letadel by byl značný.
V době, kdy by letouny byly znovu vyzbrojeny a připraveny ke třetí vlně, by den již značně pokročil. Stroje z třetího útoku, které by se vracely na japonské letadlové lodě, by musely přistávat za šera nebo dokonce v noci. V roce 1941 mělo schopnost přistávat s letadly v noci pouze britské královské námořnictvo. Pro Japonce to zatím byla hudba budoucnosti.
4. Japonská flotila by měla málo paliva pro návrat domů
Japonský admirál Čúiči Nagumo strategicky rozmístil své loďstvo severně od Pearl Harboru. USS Enterprise vyslala svá letadla hledat Nagumovu flotilu jižně od Pearl Harboru. To bylo pro Japonce štěstí! Japonské lodě pluly na maximu svého dosahu. Kdyby se svaz musel příliš přesouvat nebo unikat pronásledování, měl by málo paliva.
Pokud by zůstal Nagumo na místě, riskoval by velmi nebezpečnou situaci s nedostatkem paliva. Japonský plán byl tak přesný, ba tak napjatý, že cokoliv, co nebylo v plánu, byť nejmenší drobnost, jej mohlo fatálně narušit. Čas, který by zabrala třetí vlna, ať už by byla jakkoli ničivá nebo nezbytná, v admirálových očích znamenal riskování palivových zásob flotily. Kdyby mu cestou domů došlo, musel by v krajním případě opustit i některé lodě. A ty byly nezbytné pro válku, kterou právě začal.
5. Nagumo si myslel, že je s americkým námořnictvem konec
Dnes je snadné z teplého křesla dumat o tom, co si Japonci mysleli, když neprosadili svou převahu. Ale japonské loďstvo slavilo obrovský úspěch. Podařilo se mu ochromit jádro flotily protivníka! Japonská vojenská doktrína říkala, že po dosažení cíle, se májí síly spíše šetřit pro další bitvu než zcela zničit zbytky nepřátel. Infrastrukturu, která mohla sloužit nepříteli vice než flotila křižníků, nebyla pro touto doktrínou sešněrovanou mysl japonského admirála důležitá.
Zbytečné ztráty by se Japonsku, které nasadilo do akce v Pearl Harboru většinu svých letadlových lodí, v příštích dnech mohly vymstít na celém tichomořském bojišti. Nagumo věřil, že americká Tichomořská flotila byla zcela vyřazena. A protože věděl, že po útoku Japonci zahájí postup po celém Pacifiku, nebyl ochoten riskovat své muže a letadla v bitvě, kterou podle všech tehdejších měřítek vyhrál. Svým rozhodnutím však přispěl k daleko rychlejší porážce své země.
Zdroj: WeAreTheMighty
Události
|
PŘEČTENÍ: 19984
Události
|
PŘEČTENÍ: 22712
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 20897
