V historii je mnoho případů, kdy vojáci udělali dobře a před nepřítelem kapitulovali. Kdyby ne, čekala by je zkáza, kterou si jen těžko lze představit.
Mnoho různých bitev skončilo drtivou porážkou a hrdinným odporem. Většinou pak jsou poražení za svoji statečnost ctěni. A mnohokrát se stal opak, že jedna strana prostě kapitulovala. To samozřejmě mohlo být způsobenou pouhou zbabělostí a neochotou bojovat. Ale mnohdy byla kapitulace to nejlepší, k čemu se mohl velitel rozhodnout. Zde je několik případů rozumné kapitulace.
Boj Cizinecké legie v Mexiku
V 60. letech 19. století se Francie angažovala v Mexiku. Dne 30. dubna 1863 se tu střetla malá 65členná jednotka francouzské Cizinecké legie s asi dvěma tisíci mexických vojáků v bitvě u Camarónu. Mexičané měli přesilu 33:1, ale Francouzi přesto bojovali. Po jedenácti hodinách boje se vzmohli i na bodákový útok, celkem zabili a zranili na 600 Mexičanů. Když zbývali dva bojeschopní Francouzi, rozhodli se kapitulovat pod podmínkou, že si nechají zbraně a nepřítel se postará a jejich zraněného poručíka.
Hizballáh se s KGB přepočítal
V roce 1985 uneslo militantní hnutí Hizballáh v Bejrútu přímo před sovětskou ambasádou čtyři agenty KGB. Chtěli, aby Sověti tlačili na Syřany, kteří se v Libanonu vojensky angažovali, a aby odešli z velvyslanectví. Radikálová dokonce jednoho agenta zastřelili. Místní velitel KGB nakonec zdejšímu ajatolláhovi pohrozil, že se v Sovětském svazu může porouchat raketa a zničit šíitské svaté město Qom. A nechal vykastrovat příbuzného velitele Hizballáhu. Zbylé tři agenty radikálové pustili a již nikdy se s KGB do křížku nepustili.
Jaderné bomby zabraly
Za druhé světové války byli Japonci známí svojí neústupností a schopností bojovat do posledního muže. V roce 1945 se již Spojenci přiblížili k japonským ostrovům a Sovětský svaz zaútočil v Mandžusku. Ale Japonci se stále nehodlali vzdát. Tak se Američané rozhodli svrhnout atomové pumy na Hirošimu a Nagasaki než riskovat invazi. Ty samozřejmě Japonce neporazily, ale pohled na zkázu během jediného okamžiku nakonec císaře a vládu přiměl přistoupit na kapitulaci.
Čingischánovi se raději vzdej
Mongolští nájezdníci za dob Čingischána ovládli rozsáhlé území a řadu měst. Měli jednoduché pravidlo, pokud se město vzdá, zůstane ušetřeno. Toho se v roce 1221 nedrželi obyvatelé města Nishapir na území dnešního Íránu. Při obraně zabili i oblíbeného Čingischánova zetě. Ten pak město a jeho okolí neušetřil a nechal stít každou živou bytost, údajně až 1,7 milionu lidí. Po této události se města raději vzdávala a lidé snesli nějaké to rabování a znásilňování, než aby do jednoho zahynuli.
Zdroj: Wearethemighty
Události
|
PŘEČTENÍ: 21409
Události
|
PŘEČTENÍ: 26227
