Jak vypadala komunikace mezi lidmi během druhé světové války a proč měla propaganda takovou sílu lidi jednoduše ovládat?

Na začátku druhé světové války nastaly ve Spojených státech velké změny ve způsobu komunikace. To vyžadovalo nové způsoby interní komunikace a rychlejší způsoby získávání a šíření informací mezi různými pobočkami a vojenskými tábory. Vznikaly nové a nové způsoby šíření informací od kreativních a blikajících letadel, až po využití nově vyvinutých technologií, kterou představovali dálnopisci.

Jak vypadala komunikace mezi vojákem a pobočkou

Jednou z možností komunikace se ukázaly letouny, které byly schopny šířit zprávy mezi vojáky prostřednictvím doručovaných dopisů a balíčků. K dorozumívání mezi posádkou letadla a personálem na zemi se později začalo využívat rádio. Pokud se však měly ostávat informace v reálném čase mezi všemi pobočkami a hodnostmi, musel se použít rozhlas. Úspěch tohoto způsobu však závisel na rychlosti provedení, protože hrozilo zachycení a dešifrování zpráv nepřáteli.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Dálnopisy posunuly komunikaci o stupeň dál

Dálnopisy měly v provozu mnoho dalších výhod. Vojáci díky nim mohli během odesílání zpráv rovnou číst další poštu. Navíc bylo možné posílat zprávy s minimálním zpožděním navzdory velkým vzdálenostem. Na bezpečných místech se stále využívala zvířecí síla pro doručení zpráv. Byli využíváni jak psi, tak holubi.

Využíval se telegraf a Morseova abeceda

Dalším ze způsobů, jak mezi sebou komunikovali lidé během druhé světové války, byl telegraf, systém přenosu zpráv na dálku, nebo Morseova abeceda.  V první světové válce byl široce využíván první zmiňovaný způsob komunikace. Ten však vyžadoval, aby osoba poslouchala a překládala. Následně s příchodem dálnopisů bylo možné odesílat zprávy přímo na tiskárnu, což nejen urychlilo proces, ale také snížilo množství potřebného personálu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Šíření propagandy během války

Propaganda byla jednou z nejúčinnějších možností, jak oslovit širokou masu lidí. Obecně se hlásalo, aby lidé jakkoliv pomáhali válečným snahám, což vyžadovalo loajalitu vůči USA. Základem tedy bylo nemluvit s nikým, kdo by mohl informace přenést až k nepříteli. Válečná propaganda také lidem připomínala, aby s příděly zacházely úsporně a pomohly tak k lepšímu průběhu války.

Tisková média jako součást propagandy

Každodenním zdrojem informací se staly noviny a časopisy, které představovaly dokonalou možnost pro ovlivnění všech lidí. Pomocí nich se k lidem dostávaly názory na průběh války v zámoří, které vůbec nemusely být pravdivé. Lidé však neměly jiné, pravdivé zprávy o dění ve válce, a tak věřili právě novinám a časopisům.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Komunikace mezi vojáky, přáteli a příbuznými

Vojáci využívali klasický staromódní způsob komunikace se svými blízkými. Posílali ručně psané dopisy, které často dorazily pozdě (až za několik týdnů), nebo v některých případech dokonce nedorazily vůbec. Později vznikla technologie V-Mail, která velmi usnadnila komunikaci. Jednalo se totiž o písmena, která byla cenzurována a poté zkopírována na film. Po doražení filmů do cíle se opět zkopírovaly na nový ale menší papír. Tento proces urychlil, a zpřesnil celou komunikaci mezi jednotlivými lidmi.

Zdroj: Wearethemighty