Mnohé postupy, které Arabové vedené známým britských archeologem používali proti Osmanské říši za první světové války, dosud přetrvaly.
Hlavní boje první světové války se vedly na západní frontě, případě na východě Evropy. Na těchto bojištích samozřejmě existovaly jednotky, které musely plnit určité speciální úkoly. Ale jejich možnosti byly velmi omezené. Na relativně úzkém prostoru mezi Švýcarskem a Severním mořem se táhly linie zákopů, ostnatého dráhu a proti sobě tu stály miliony mužů. Mnohem vhodnější byla oblast Blízkého východu. Taktika speciálních operací se rodila tam.
Nemožnost utvořit frontu
Zde především Britové, ale i jejich další spojenci, vedli válku proti Osmanské říši. Její síla tu byla větší než Britů. Velkou roli hrál i zdejší pouštní terén. A tak nezbylo nic jiného než se uchýlit k taktikám asymetrické války. Při ní se zvláště osvědčil Thomas Edward Lawrence. Původním povoláním archeolog, který uměl arabsky a dobře znal místní kulturu. V současné době je i díky filmu a knize známý jako Lawrence z Arábie.
Po vypuknutí války nastoupil dobrovolně k armádě. Byl umístěn ke zpravodajské jednotce Arab Bureau v Egyptě. Spolu s dalšími britskými důstojníky v roce 1916 odcestoval do Mezopotámie s cílem organizovat místní arabské bojovníky, kterým se nelíbila nadvláda Osmanů. Mnohým se to nepovedlo. Část Arabů s Turky spolupracovala, bylo třeba najít ty nespokojené. Lawrence sem ale dokonale zapadl. Již brzy kolem sebe shromáždil kolem tisícovky divokých arabských bojovníků.
Doslova mistrovský kousek se mu povedl v červenci 1917. Podařilo se mu přesvědčit řadu vůdců nespokojených arabských kmenů, především pak šejka Auda Abu Tayiu, k útoku na město Akaba. To byl jediný přístav na břehu Rudého moře, který ještě Osmanská říše ovládala. Obsazení města pomohlo se zásobováním arabských jednotek a hlavně znamenalo zlom. Většina obyvatel Arabského poloostrova se přiklonila na stranu povstání proti Turkům.
Útoky na mosty a telegraf
Ovšem jeho činnost se nesoustředila jen na tuto významnou bitvu. Organizoval především neustále napadání komunikačních tras a infrastruktury Osmanské říše. Mezi srpnem až prosincem 1917 zorganizoval na 50 útoků. Při nich bojovníci zničili 15 mostů a způsobili další škody. Jejich odstraňování zaměstnávalo turecké jednotky a ty se nemohly účastnit bojů. Taktikou bylo neustálým obtěžováním armádní jednotky doslova vyčerpat. Fyzicky i morálně.
Oblíbené byly i útoky na telegrafní sloupy. Kvůli nefunkčnímu spojení musela armáda vysílat kurýry. Ti se zase stávali oblíbeným cílem povstalců. Případně museli osmanské jednotky používat vysílačky. Jejich vysílání ale znamenalo možnost dekódování britskou armádou a znalost důležitých informací. Díky nim se pak dařilo mnohem snadněji plánovat boje a získávat na úkor Osmanské říše nová území.
Činy Lawrenceho byly tak charismatické, že doslova zastínily práci ostatních spojeneckých zpravodajských důstojníků. Ti přitom v asymetrické válce také podávali vynikající výkony. Například Gerard Leachman působící na území dnešního Iráku. Ten se více než na útoky soustředil na získávání informací odposlechem osmanského telegrafu a organizování místních kmenů. Jeho činnost byla klíčová pro obsazení Bagdádu.
Zdroj: DefenseMediaNetwork
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 5537
Události
|
PŘEČTENÍ: 13047
