Marie Curie a její přínos rentgenu do války | ArmádníZpravodaj.cz

Marie Curie, zázračný anděl během první světové války. Její vynález pomohl milionu zraněných vojáků

Marie Curie se významně podílela na lékařství během první světové války, kdy svým vynálezem pomohla více než milionu zraněných vojáků.
i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / Public Domain
                   

Marie Curie byla polská vědkyně, která se narodila roku 1867 ve Varšavě. Je to jedna z nejuznávanějších vědkyň 19. a 20. století. Většinu svého života strávila ve Francii, kde prováděla výzkumy v oborech fyziky a chemie. Za svou práci získala Nobelovu cenu, a to hned dvakrát. První ocenění jí bylo uděleno za fyziku, a druhé, o osm let později, za chemii. Její práce byla užitečná i pro průběh první světové války.




Touha po pomoci ve válce

Zatímco v roce 1914 začaly boje, bydlela Curie se svou Irene dcerou v Paříži. Chtěla pokračovat ve výzkumu, ale v tom zjistila, že už má pouze jeden gram rádia. Zároveň věděla, že po válce už nebude mít možnost sehnat další, tak jej vzala a odvezla do Bordeaux. Tam ho zamkla do bezpečnostní schránky. Marie Curie byla zakládající ředitelka francouzské radiologické služby Červeného kříže, a založila také laboratoř v Radium Institute.


iZdroj fotografie: Autor neznámý
/ Creative Commons / Public Domain

Během války pocítila Curie jakousi potřebu být užitečná. Vypozorovala, že vojenští lékaři využívají rentgenovou technologii pro léčení zraněných vojáků a právě tam vycítila příležitost. Technologie rentgenu vznikla již dříve, konkrétně v roce 1895, kdy ji objevil Wilhelm Rӧntgen. Tato technologie se však stále používala pouze pro vojáky a pro normální lidi neměla využití. Toho se chytla Curie, která se rozhodla, že Rentgen zpřístupní i v městských nemocnicích.

Curie začala vyvíjet mobilní jednotky

Přestože Curie uspořádala přednášku o rentgenovém záření, ve skutečnosti s ním nikdy nepracovala. Rozhodla se tedy absolvovat kurzy, aby se naučila obsluhovat vybavení a číst rentgenové snímky. Mimo to se také naučila řídit a opravovat automobily v domnění, že se jí to bude později hodit. Chtěla vyrobit mobilní jednotky, které představovaly nemocniční lůžko, rentgenový přístroj, fotografické vybavení, temné komory a elektrický generátor.


iZdroj fotografie: Autor neznámý
/ Creative Commons / Public Domain

Pro dodávku elektrické energie použila generátor dynama, který tuto roli zvládal na výbornou. Následně požádala své bohaté přátele, aby jí věnovali peníze a vozidla, poprosila výrobce o rentgenovou technologii a všechno jí to sestavily a vybavily místní karosárny. Pak už zbývalo jenom nabrat lidi, kteří by toto zařízení obsluhovali. Se svou dcerou se rozhodli zaškolit 20 žen, které se této práce ujmou.

Využití nové technologie

Curie odcestovala i se svou dcerou a vojenským lékařem v říjnu 1914 na Marnu, kde zrovna probíhala bitva s Německem. Nastalo velké spojenecké vítězství, které zabránilo německé invazi do Paříže. Následně bylo do přední linie odesláno 20 mobilních jednotek, které Curie vynalezla. Následně také zřídila 200 stacionárních rentgenových jednotek, které byly umístěny na stabilnější vojenská stanoviště. Cílem bylo zajistit rovnoměrnou pomoc po celé Francii.


iZdroj fotografie: Autor neznámý
/ Creative Commons / Public Domain

Po konci války v roce 1918 bylo jasné, že vynález Marie Curie pomohl více než milionu francouzských vojáků. Ani tato technologie však nebyla bez chyby. Řada žen utrpěla popáleniny v důsledku nadměrného vystavení radiaci. Přestože si byla Marie vědoma určitých rizik spojených s používáním rentgenového záření, neměla čas na to, aby jej pořádně zdokonalila. Později napsala knihu o rentgenových paprscích a válečné rentgenografii, která byla inspirována jejími zážitky z války.

Jak pokračovala Marie Curie po válce

Po konci první světové války Marie dále pokračovala ve svém výzkumu. Pro získání finančních prostředky byla nucena cestovat po celém světě. Připojila se také k Mezinárodnímu výboru Ligy národů pro intelektuální spolupráci. Za svou práci získala v roce 1931 Cameronovu cenu v oblasti terapeutiky na univerzitě v Edinburghu. Působila také ve Výboru pro mezinárodní atomovou hmotnost, a to až do doby její smrti v roce 1934.

Zdroj: Warhistoryonline

Diskuze Vstoupit do diskuze
111 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
4/5 (80%) 754 hlasů
Nahlásit chybu
Události247.cz
Podle Hostomského nemá cenu testovat všechny děti. Maximálně by se měla testovat jedna konkrétní skupina
VědaŽivě.cz
Vyčistěte obrazovku vašeho počítače v cuku letu, efektivně a účinně. Existuje jediný správný návod
JakZdravě.cz
9 zajímavostí o banánech, které v reklamách nenajdete. Jejich síla sahá od prevence rakoviny, infarktu až po zažívací potíže a křeče
adbz.cz
Postarejte se správně o odkvetlé tulipány, většina zahrádkářů chybuje. S tímto postupem budou na jaře chloubou vaší zahrady